Památky a zajímavosti Bystré
V obci působí katolická a bratrská církev. Farnost katolické církve v Bystrém zahrnuje i obce Bačetín, Janov a Kounov. Místní duchovní správce zajíždí k bohoslužbám do obcí Dobřany, Ohnišov, Olešnice a Sedloňov.
Farní kostel sv. Bartoloměje
Kostel nechal v obci postavit majitel opočenského panství Colloredo - Mansfeld. Dne 9. května roku 1716 byla v Opočně sepsána smlouva s chrudimským stavitelem Quadronim na stavbu nového kostela, který měl nahradit zašlou svatyni Na Kostelišti. Stavba začala hned v roce 1716 a byla skončena v roce 1720. Na piastru vlevo od oltáře je vytesán letopočet 1718. V místech kde stojí kostel bývala březina. Kostel byl pěkný, měl původně vysokou věž s cibulovitou bání.
Dle historika a děkana novoměstského J. K. Rojka vyšel z pazderny od čp. 20 oheň a za velikého větru vyhořely dva statky, 10 chalup, škola a kostel. To se stalo na den sv. Jiří roku 1750. Zvony se rozlily, že sotva jeden z nich se nechal znovu odlíti. Kostelníci zachránili jen dvě sochy od hlavního oltáře, varhany shořely na prach a popel. Ještě téhož roku byl kostel pokryt a v následujících letech opravován. Nový obraz sv. Bartoloměje, který se zde nachází dodnes, namaloval v roce 1869 akademický malíř Adolf Russe z Hradce Králové. Nový oltář byl pořízen v roce 1881 a stál 938 zl. 80 kr. Byl dovezen z Prahy na třech vozech. Nové varhany se zřídily teprve v roce 1836. V té době se dělaly veliké opravy kostela. Věž byla snížena, odstraněna báň, postavila se boční předsíň. Původní věž byla mnohem vyšší a krásnější s cibulovitou bání, jak je ještě vidět na farní pečeti, uschovaném v okresním archivu. Velký původní zvon byl přelit a znova zavěšen. V té době byl také kostel vně i uvnitř obílen a dány dva postranní oltáře. Malba kostela byla z roku 1764 a prováděli ji umělci z Hradce Králové. Hlavní vchod do kostela byl ze strany, od čp. 95. Bývalo tam neobdělávané pole, takže dost místa při pohřbech. Později se začal používat vchod postranní, nyní ze silnice. Byla tam ve hřbitovní zdi veliká klenutá brána a po stranách dva pranýře. Kostel byl několikrát opravován. Velká oprava, též snížení věže, se konala v létech 1833 - 40. Předposlední oprava a výmalba byla provedena roku 1892. Lavice a dubové dveře jsou původní. Poslední velká oprava jak vně tak uvnitř se prováděla v létech 1869 - 1973. Byla odkryta původní malba na vítězném oblouku od Štěpána Fickera z Dobrušky a rokoková malba na stropě a piastrech. Byly odstraněny empírové oltáře a dány oltáře barokní z devastovaného kostela z Vrchní Orlice u Rokytnice v O. h. V protokolech o restauraci a rekonstrukci maleb v kostele je tento zápis: „Společnou péčí bylo možno obnovit v kraji neobvyklý výtvarný celek, jehož význam hranice kraje daleko přesahuje a bude ještě v budoucnu předmětem dalších studií."
