Historie obce Karviná
Historie města je spjata s rokem 1268, ale lidské dějiny se zde začaly odvíjet již mnohem dříve, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Toto datum je v současnosti pokládáno a slaveno jako datum založení Karviné. Centrem dnešního města je Fryštát, který byl původně samostatným městem a prvním nositelem městského práva, nyní tvoří jednu z devíti městských částí Karviné.
Výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí přinesla městu prudký rozvoj, který dále narůstal od poloviny 15. století, kdy městu bylo uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena", právo mílové, válečné, právo vyššího soudnictví a řada dalších. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Třicetiletá válka přinesla Fryštátu, ale i celému zdejšímu území útrapy. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy.
Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.
Nález ložisek černého uhlí v Karvinné v 2. polovině 18. století přinesl zásadní obrat v hospodářském rozvoji celého regionu. Dosud méně významná vedlejší obec Karviná tak má již na počátku 20. století zásadní ekonomický význam pro celou Rakousko-Uherskou monarchii. Tehdejší majitelé panství – hraběcí rod Larisch-Mönnichů – měli významné postavení u císařského dvora a zastávali jedny z nejdůležitějších úřadů. Proto se Karviná také stala předmětem mocenských a majetkových sporů po 1. světové válce a začátkem 2. světové války.
Správní základ dnešního města byl položen roku 1948, kdy se sloučily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden celek pojmenovaný Karviná. Zatímco původní Karvinná byla zlikvidována při těžbě uhlía dnes její katastrální území nese příznačný název Karviná-Doly, na zbytku území sloučeného města nastal velký rozvoj a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Z někdejšího desetitisícového okresního města Fryštátu se stala osmdesátitisícová Karviná (1985). Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (dnes jeho katastrální území nese název Karviná-město) a bývalé obce Ráje.
Od poloviny 19. století se, zpočátku velmi nenápadně, souběžně začalo rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodobromové vodě, která byla objevena díky hledání nových ložisek uhlí. Postupně Lázně Darkov získaly věhlas i daleko za hranicemi republiky a dnes mají nezastupitelné místo v budoucím rozvoji Karviné.
