Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence, ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území, dnes národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí.
Jeskyně byly objeveny v letech 1934–1936 díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu. Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Unikátní jeskynní systém je předmětem zájmu odborníků různých vědních oborů. Je zde prováděn karsologický výzkum včetně datování jeskynních výplní a je soustavně sledován stav jeskynního mikroklimatu.
Jeskyně Na Pomezí se vyznačují úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Na území krasu nalezneme jak podzemní tak povrchové krasové jevy, mezi povrchové patří závrty, ponory a vývěry. Jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu, nalezneme zde stalaktity, stalagnáty, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami, nátekové formy i drobná brčka. Návštěvníky zde také čeká stalaktit nezvyklého tvaru Zkamenělé srdce a symbol zdejších jeskyní – Zkamenělý pes, vzniklý na úlomku dřeva, splaveného v dávných dobách do podzemí.
Celková délka jeskynního systému je asi 1 700 m, délka turistické trasy činí 390 m s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 %.
Jeskyně slouží jako zimoviště pro letouny, hlavně ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra velkého (Myotis myotis). Při sčítání bylo zjištěno až 600 jedinců v 11 druzích. Zabydlel se zde i pavouk meta temnostní (Meta menardi).
