Původně renesanční sídlo Václava Budovce z Budova založené roku 1606 najdeme v Mnichově Hradišti, zhruba 15 km jihozápadně od Turnova, nedaleko Českého ráje.
Prvním významným majitelem hradištského zámku byl vůdce české stavovské a protestantské opozice Václav Budovec z Budova, který byl významnou postavou našich předbělohorských dějin. Ten dal v roce 1606 dosavadní sídlo přestavět na reprezentační zámek, který odpovídal jeho společenskému postavení. Jasnou vnější stopou jeho existence v dnešní barokní stavbě je pamětní deska z červeného mramoru s aliančními znaky Václava Budovce a jeho manželky Anny z Vartenberka, datovaná 1606.
Po porážce stavovské opozice v roce 1621 byl Budovec popraven a jeho majetek zkonfiskován. Konfiskovaný zámek i panství získal Albrecht z Valdštejna. Roku 1627 tento majetek postoupil svému bratranci Maxmiliánovi z Valdštejna. V držení valdštejnského rodu zůstal zámek do roku 1946 a Mnichovo Hradiště se stalo na dlouhou dobu střediskem celého valdštejnského panství.
Na přelomu 17. století (za majitele panství Arnošta Josefa z Valdštejna) byl renesanční zámek přestavěn do nynější barokní podoby staviteli M. A. Canevallem a M. Raimondim. Počátek vrcholně barokní výstavby v zámeckém areálu v Mnichově Hradišti byl motivován zejména náboženskými potřebami. V letech 1709–1710 byl ukončen vývoj zámeckého areálu doplněním vedlejších objektů – koníren, jízdárny, kočárovny, salla terreny.
K dílčím stavebním úpravám docházelo v průběhu 18. a 19. století například kvůli živelným pohromám (požár 1724) nebo novým požadavkům na bydlení, původní celková koncepce zůstala ale dodnes zachována. Zásadní zásah si vyžádal rok 1833, kdy se v Mnichově Hradišti k diplomatickým jednáním sešli rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém, dalšími účastníky byli sasko-výmarský vévoda Karel Bedřich a nasavský vévoda Vilém. Setkání panovníků probíhalo tři týdny v září 1833, byla zde podepsána dohoda o obnovení Svaté aliance. Tehdy byl barokní taneční sál prostupující dvě patra změněn v zámecké divadlo.
Až do 20. století bylo Mnichovo Hradiště nejvýznamnějším sídlem Valdštejnů. Vznikl tak mimořádně cenný komplex vrcholně barokní architektury v Čechách.
Hned po znárodnění v roce 1945 byl zámek v Mnichově Hradišti určen pro muzejní účely jako centrum regionu bohatého na kulturní památky a již v roce 1946 zde bylo otevřeno městské muzeum.
Prohlídkové okruhy
- Zámecké interiéry (základní)
- Divadlo a Svatá aliance
- Kostel a kaple
Informace o návštěvní době zde.
Ceny vstupného zde.
Zdroj textu: www.npu.cz – Národní památkový ústav
