Klášter klaristek v Panenském Týnci je dnes znám zejména díky působivé zřícenině nedostavěného kostela.
Klášter Klarisek byl založen Habartem ze Žirotína. Postaven byl do roku 1280 jako třetí (františkánský) klášter v Čechách. Do tohoto kláštera byly uvedeny řeholní panny z kláštera sv. Anežky Přemyslovny ze Starého Města Pražského, klášterního řádu klarisek, jež založila sv. Anežka Česká.
Týnecký klášter se dožil několika velkých pohrom. Roku 1382 vyhořel, znovu vystavěný vydržel do husitských bouří. „Tu, když Lounští po zboření vlastního dominikánského kláštera a když táhli Pražanům proti králi Zikmundovi na pomoc se obořili cestou na klášter Panensko-Týnecký, vypálili jej a jeptišky pobili." (O tom píše V. B. Třebízský v povídce Jan Abatyše). Totéž se stalo pražskému klášteru, který zůstal 136 let pustým. Jeptišky z Prahy uprchly do Týnce pod ochranu bratří Jaroslava a Plichty ze Žirotína, kteří zpustošený klášter znovu opravili. Žirotínové zůstali věrnými katolíky, přitom však stáli za jedno v národním boji s mírnými Husity. Proto již týneckým pannám Husité neublížili, ačkoli klášter stál ve známé trojzáři husitských měst: Žatcem – Sluncem, Louny – Lunou a Slaným – Hvězdou. V roce 1443 započal pan Jaroslav, poslední potomek slavného rodu s opravou kláštera, který i opravil. Stavbu kostela se mu již nepodařilo dokončit, neboť zemřel. Naposledy je v listinách připomínán roku 1467.
V roce 1782 byl dvorním rozkazem císaře Josefa II. klášter zrušen.
V současné době je klášter ve správě městyse, je nově rekonstruován a opatřen žlutou fasádou. Klášter využívá úřad městyse, který zde má své kanceláře, obřadní síň a obecní knihovnu.
