Areál kláštera kapucínů se nachází u jihovýchodního okraje historického jádra města Žatec a je vymezen ohradní zdí. Areál tvoří kostel s konventem, většina pozemku pak je upravena jako zahrada.
Zásluhu na vzniku kapucínského konventu s kostelem mají žatečtí měšťané, kteří požádali řád kapucínů o zřízení kláštera již na počátku 70. let 17. století. O financování stavby a chod kláštera se postarali aristokratičtí dobrodinci, zde zejména Ludmila Eva Františka hraběnka Kolovratová a Marie Sidonie Varensbachová. Strohá čtvercová budova konventu s arkádami a s uzavřeným vnitřním dvorem byla vsazena do rozsáhlé zahrady, kde se mniši věnovali meditacím a která měla samozřejmě i funkci hospodářskou.
Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy klášterního areálu, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. V 80. letech 19. století také začali kapucíni části budovy i zahrady pronajímat (výčep vína, později i fotoateliér).
Klášter byl zrušen v roce 1950 v rámci akce StB. Objekt pak sloužil jako škola a poté po dlouhá léta jako domov důchodců. Ten zde byl zrušen v 80. letech 20. století a od té doby nebyla budova kláštera využívána. Klášter se zahradou je v současné době majetkem města. Budovy kláštera jsou ve špatném stavu a na své využití teprve čekají.
Klášterní zahrada prošla v rámci projektu „Chrám chmele a piva" rozsáhlou rekonstrukcí a nyní slouží jako odpočinková zóna se zelení a hřištěm.
Město Žatec, které je majitelem celého komplexu, usiluje nejen o stavební obnovu budov, ale i jejich záchranu a smysluplné využití. Poté, co se podařilo z objektu odstranit dřevomorku, byly střechy opatřeny novou krytinou a rýsuje se i budoucí využití. V rámci projektu „Podpora polytechnického vzdělávání a gramotnosti v Ústeckém kraji" je zde budováno „Přírodovědné centrum Žatec".
