Barokní klášter v Hořovicích se nachází na východní straně Palackého náměstí, naproti kostelu Nejsvětější Trojice. Nyní slouží jako Základní umělecká škola Josefa Slavíka. Budova je památkově chráněná.
Klášter v Hořovicích tvoří barokní objekt vytvořený spojením dvou starších renesančních domů. Mimořádně cenný je zejména roubený přístavek bývalého refektáře s obnovenými nástěnnými malbami.
Pro účely františkánského kláštera byly upraveny a barokní přestavbou propojeny dva původně samostatné renesanční domy. Jeden z nich je doložen roku 1540 jako majetek konšela Jana Pohanovského. Druhý dům patřil významné hořovické rodině Przníků. V roce 1624 domy vyhořely a spáleniště zakoupil regent, neboli správce martinického hořovického panství Jakub Veltrubský, který si zde začal budovat své sídlo. Jakub Veltrubský byl nemilosrdný správce. Nejenže soužil a odíral poddané o vysoké daně, ale peníze za majetek a půdu, které získal po těch, kteří byli nuceni po třicetileté válce odejít ze svých domovů neodváděl zcela vrchnosti, ale část zůstávala v jeho pokladně. Na jeho zpronevěry se přišlo, byl zapuzen. Veltrubský musel z nakradených peněz postavil klášter pro řád theatinů. Získali ho roku 1674 a provozovali v něm do roku 1684 hospic. V té době byla v klášteře zbudována také knihovna a naproti klášteru postaven i kostel Nejsvětější trojice. Po morové nákaze však theatini město opustili. Bernard Martinic proto povolal na své panství františkány, kteří kostel a budovu využili pro svoji činnost a zůstali ve městě do roku 1950, kdy byl klášter zrušen.
