Areál augustiniánského kláštera se nachází severozápadním směrem od náměstí v Bělé pod Bezdězem a sestává z budovy bývalého kláštera a přiléhajícího kostela sv. Václava. Dnes jsou v budovách konventu sociální byty. Na severozápadní a severní straně je areál po obvodu obestavěn dřevěnými stavbami hospodářského zázemí bytů.
Augustiniánský konvent v Bělé pod Bezdězem byl založen roku 1345 v severozápadním rohu města. Komunita zde začala fungovat o pět let později. Zakladatel, pan Hynek Berka z Dubé, ho určil pro dvanáct řeholníků. Konvent s kostelem sv. Václava byl dostavěn až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pan Zajíc z Házmburka na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu. Podle augustiniánské memorabilie byl prý klášter založen již roku 1340 královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku 1421 husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Roku 1445 byl v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z Prahy od sv. Tomáše a za pomoci Chvala Berky z Dubé částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen.
Ve druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl. V letech 1650–1659 byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován. Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech 1708–1712 G. Abondio. V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku 1787 na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku 1777 byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku 1865 měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku 1894 vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé již jen místní význam.
V roce 1930 byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.
