Bývalý klášter řádu augustiniánů ve Šternberku stojí na návrší vedle kostela Zvěstování Panny Marie. Klášter patří mezi nemovité kulturní památky města Šternberka.
Historicky architektonicky významný soubor budov nejstarší augustiniánské kanonie na Moravě byla dokončena v první polovině 80. let 14. století. Na střední Moravě působili šternberští kanovníci spolu s augustiniánskou kanonií v Prostějově (založenou roku 1391) jako významné centrum náboženské reformy devotio moderna, kultury a vzdělanosti.
Husitské války šternberskou kanonii velmi těžce postihly, podobně jako většinu klášterů v českých zemích. Řeholníci se vrátili roku 1432, mezi lety 1451 a do roku 1461 zdevastované budovy opravili. Další pohromou byl požár města Šternberk roku 1626, který zachvátil také klášter. Opravy škod trvaly do roku 1632. V letech 1637, 1669 a 1691 bylo v kostele postupně konsekrováno devět nových oltářů. Od roku 1721 v kostele působilo laické bratrstvo Nejsvětější Trojice, jež provozovalo chrámovou hudbu, a po jeho zrušení zůstal hudební archiv v podobě 162 svazků notových zápisů liturgické hudby.
Klášter a zčásti i kostel byly renovovány do vrcholně barokní podoby v letech 1718–1723 a následně po roce 1736 podle projektu A. N. Beduzziho. V roce 1786 klášter zrušen, v době napoleonských válek budovy využívány jako vojenská nemocnice.
