V Krnově nedaleko Hlavního náměstí najdeme trojkřídlý barokní konvent minoritů s trojlodním kostelem s dvouvěžovým průčelím v jihovýchodní části historického jádra.
Podle tradice klášter vznikl v roce 1273. Počátky fundace byly zřejmě skromné, ale už v první polovině 14. století zde nacházíme dobře fungující klášter i kostel. V 15. století se zde konaly dvě provinční kapituly a sídlili zde provinciálové Českopolské provincie.
V roku 1523 vévoda braniborský Jan z Ansbachu uvedl do města reformaci a vyhnal minority z kláštera. Po bitvě na Bílé Hoře císař Ferdinand daroval krnovsko knížeti Karlu Lichtenštejnovi a ten v roce 1623 klášter opět navrátil Řádu. Minorité se aktivně zapojili do rekatolizace a znovu obnovili život církve nejen v Krnově, ale i v širokém okolí. V roce 1706 mohutný požár zničil zdejší kostel i klášter. Barokní přestavba kostela i kláštera pochází z dvacátých až třicátých let 18 století.
Na konci druhé světové války klášter byl dosti poničen a v roce 1950 byl zabrán státem a činnost Řádu byla zakázaná. Po jednačtyřiceti létech v roce 1991 se klášter stává opět majetkem Řádu. Stoletá voda v roce 1997 zaplavila celý areál a napáchala obrovské škody. V roce 2000 se zde konala provinční kapitula a po ní byl zde komunitní život minoritů obnoven.
