Rozlehlý areál bývalého kartuziánského kláštera s kostelem sv. Josefa v obci Valdice je významná a ojedinělá památka raného baroka. Od poloviny 19. století slouží areál jako věznice.
Klášter byl založen Albrechtem z Valdštejna podle projektu Andrey Spezzy z r. 1627, od r. 1630 stavěn N. Sebregondim, snad dokončen G. Pieronim. Klášter byl dostavěn v roce 1632 a stavební činnost se přesunula na stavbu kostela, dokončeného roku 1655 (letopočet v kartuši průčelí kostela). Na vnitřních úpravách kostela i kláštera se pracovalo až do konce roku 1665. Hlavní vstupní portál se sochami sv. Petra a Pavla a s plastikou Panny Marie ve vrcholu je z doby kolem roku 1650, sochy v průčelí kostela (sv. Bruno, sv. Hugo , sv. Josef a sv. Jan Křtitel), jsou datovány letopočtem 1655. Refektář se zbytky nástěnných maleb upraven počátkem 18. století.
Adaptace kláštera na věznici – tyto úpravy se příliš podstaty kláštera nedotkly, k výrazným změnám došlo teprve v posledních desetiletích (asi od r. 1960). Ohradní zdi byly téměř odstraněny, řádové domky byly změněny v cely, do kostela byla vložena nosná konstrukce, budovy priorátu a předdvoří byly upraveny pro účely vězeňské administrativy a několik domků bylo porušeno užitkovými stavbami. Vlastní klášter byl obklopen novostavbami vězeňských budov a výrobními halami, stavbami výškově i dispozičně nevhodnými a porušujícími historický charakter kláštera. Přesto zůstává Kartuziánský klášter mimořádně hodnotným dílem raného baroka a je jedinou kartuzií v našich zemích.
