Zřícenina kláštera premonstrátek Rosa coeli se nachází na východním okraji města Dolní Kounice v údolí řeky Jihlavy přímo pod hradním kopcem. Jeho areál se zříceninou klášterního kostela a s barokní rezidencí je chráněn jako kulturní památka. Klášter se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky.
Podle kronikáře Jarlocha založil klášter v roce 1181 moravský velmož Vilém jako pokání za poničený majetek v Rakousích, kam podnikal vojenské vpády. Vilém se spojil s želivskými premonstráty, kteří v Dolních Kounicích vybudovali klášterní provizorium, takže se zde již v roce 1183 mohla usídlit komunita premonstrátek. Kounická huť, pracující na stavbě gotického kláštera, je stylem a kvalitou své práce spojována a srovnávána s evropsky slavnou parléřovskou hutí Karla IV. V průběhu svých bohatých dějin byl klášter pod patronátem papeže i českých králů. Do jeho podoby se zapsalo několik dalších významných postav, například strahovský opat Vít, s jehož osobností je spojena obnova na přelomu 17. a 18. století.
Snad ve druhé čtvrtině 14. století byla zahájena stavba nového gotického klášterního kostela, na což navázala přilehlá kvadratura s rajským dvorem, která byla dokončena zřejmě až na začátku 15. století. V první polovině 14. století byl také postaven klášterní hrad na blízkém návrší.
Na začátku 16. století byl kounický probošt jedním z nejvýznamnějších moravských prelátů, v následujících letech se však kounický konvent dostal do krize a v roce 1526 Dolní Kounice opustil poslední probošt. Pustý klášter byl ponechán vlastnímu osudu, jeho panství převzal král a markrabě Ferdinand I. Habsburský. Ten jej zpočátku zastavoval, nakonec roku 1537 prodal kounické panství s konventem místokancléři Českého království Jiřímu Žabkovi z Limberka, který v opraveném klášterním kostele nechal zřídit rodinnou hrobku.
Panství ještě několikrát změnilo majitele, od roku 1622 jej drželi Ditrichštejnové. Od nich v roce 1698 zakoupili areál kláštera strahovští premonstráti a pokusili se jej obnovit. Požár v roce 1703 však jejich plány překazil, po opravách obytných budov zde sídlil strahovský administrátor, samotný klášter s kostelem však chátral. Premonstráti jej nakonec v roce 1808 prodali zpět Ditrichštejnům.
V roce 1926 vznikl Komitét pro záchranu památek v Dolních Kounicích, který podnítil základní zabezpečovací a restaurátorské práce, v nichž po druhé světové válce pokračovalo Krajské středisko státní památkové péče v Brně. Dnes veřejně přístupný areál kláštera s kostelem vlastní brněnské biskupství, provozovatelem je Městský úřad Dolní Kounice.
