Benediktinský klášter Rajhrad se nachází v katastru města Rajhrad v okrese Brno-venkov, na pravém břehu řeky Svratky (před její regulací v 19. století na břehu levém), fakticky na ostrově obtékaném Vojkovickým náhonem (původní neregulovaná Svratka) a dnešní Svratkou. Celý jeho areál s kostelem sv. Petra a Pavla je chráněn jako kulturní památka ČR.
Klášter byl založen knížetem Břetislavem I. v roce 1048 na místě staršího sakrálního okrsku. Nejstarší spolehlivá zmínka o existenci kláštera osazeném mnichy z břevnovského kláštera je uvedena k roku 1136 v Letopise Kanovníka vyšehradského. Původní románský klášter s konventním chrámem zanikl během vrcholně barokní přestavby komplexu. Roku 1629 byla přestavěna část konventu a hospodářských budov na jeho jihozápadní straně. Roku 1680 byla nad vstupní trakt přistavěna věž s hodinami. V posledním desetiletí 17. století se probošt Placid Novotný rozhodl přistoupit k radikální přestavbě dosavadního klášterního komplexu. Zásadní vrcholně barokní přestavba kláštera, která dala areálu vpodstatě dnešní podobu, byla realizována dle generálních plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Zahájena byla v roce 1722 výstavbou kostela sv. Petra a Pavla. Chrám byl roku 1730 požehnán a roku 1739 vysvěcen. Následující poměrně četné stavební zásahy si vyžádal opakovaně špatný stavebně technický stav. K definitivnímu dokončení výstavby klášterního areálu podle původních projektů nikdy nedošlo (např. nebylo dostavěno severní křídlo prelatury) a rovněž jednotlivé části kláštera byly realizovány v různé míře shody s primárními architektovými návrhy. Výstavba východního křídla konventu se sakristií, kapitulním sálem a knihovnou a jižního křídla prelatury s refektářem, kuchyní a archivem probíhala současně s klášterním kostelem. Zastřešení těchto částí bylo provedeno v letech 1727 a 1728. Ve 40. letech 18. století bylo vybudováno severní křídlo konventu s kaplí Panny Marie a prelatura. Kvadratura byla uzavřena výstavbou jižního křídla roku 1752. Práce v prelatuře byly uzavřeny vybudováním domácí kaple (1765) a úpravou obytných pokojů (80. a 90. léta 18. století). Práce v západním křídle konventu skončily až ve 40. letech 19. století jeho výzdobou.
Klášter byl v roce 1950 zrušen v rámci Akce K. V roce 1990 přešel značně zdevastovaný klášter zpět do majetku řádu. Komunita byla plně obnovena až po roce 1997. Pro potřeby komunity byla adaptována dosavadní fara, která z klášterního areálu zůstala v relativně nejslušnějším stavu. Rajhradskou mnišskou komunitu tvořilo v roce 2021 šest mnichů, z toho pět slavných profesů s plnými kapitulními právy.
