Areál barokního kláštera s farním kostelem sv. Andělů strážných byl postaven v části Veselí nad Moravou, na Předměstí. Ve farní zahradě si můžete prohlédnout dvoje sluneční hodiny.
Servitský klášter je druhým nejstarším klášterem na Moravě, po klášteru v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zakládací listina byla vydána dne 2. 7. 1714. V roce 1731 po smrti Jana Felixe Želeckého se klášter dostává do finančních problémů, přesto v roce 1732 přichází do kláštera první mniši. V letech 1735–1739 sochař Johann Georg Schauberger osadil dva boční oltáře: sv. Barbory a Panny Marie Bolestné. V roce 1739 odkázala svou lékárnu servitskému řádu hraběnka Maxmiliána Želecká a položila základ vzniku řádové lékárny (důležitou roli sehrála v době epidemie cholery v roce 1758). V roce 1741 byly vysvěceny další čtyři oltáře již méně honosné – sv. Jana Nepomuckého, sv. Filipa Benita, sv. Juliany z Falconieri a sv. Peregrina. Klášterní kostel byl v roce 1739 vysvěcen olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtenštejna a v roce 1764 byla stavba definitivně dokončena.
Konvent – východní část kláštera obsahovala místnost zv. škola, ve které se pořádaly filozofické a teologické přednášky, dále knihovnu a refektář. Klášter by definitivně zrušen 4. 11. 1784. Majetek řádu převzal náboženský fond. Do 4. 4. 1785 zde směli mniši bydlet, zůstali však déle, protože hrabě Chorinský usiloval o zachování kláštera. Jeho záměrem byl usadit zde Milosrdné bratry, aby vedli lékárnu, ale nepochodil. Počátkem roku 1786 mniši z Veselí odešli. Objekty předány vojenskému zásobovacímu úřadu na skladiště. Přední křídlo konventu na západ s polovinou dvora připadlo duchovenstvu, dnes je zde farní úřad. V roce 1786 byly klášterní budovy rozprodány. V roce 1786 koupil v dražbě lékárnu skalický lékař, který se stal prvním veselským lékárníkem. Od roku 1787 začal kostel sloužit veřejným bohoslužbám a stal se filiálním. V roce 1792 byl odstraněn dřevěný hlavní oltář a vybudován nový oltář z umělého mramoru s obrazem od Franze Antona Maulbertsche. Josef II. zakázal pohřbívat do krypt v kostelích, avšak Chorinští z Ledské si v roce 1843 vymohli znovupohřbívání v hrobce v kostele, kterou upravil Franz Schleps. Chorinští z Ledské věnovali kostelu nadaci na udržování kostela i jejich hrobky pod presbytářem.
