Starobrněnský klášter (původně latinsky Aula Sanctae Mariae) se nachází v Brně na Mendlově náměstí. Areál kláštera augustiniánů, dříve cisterciaček, který je jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů v České republice, v sobě mimo jiné skrývá pozůstatky nejstarší sakrální stavby na území Brna z přelomu 10. a 11. století nebo jedinečné dílo barokního kovotepectví – stříbrný oltář, který je schránou snad nejdůležitějšího středověkého sakrálního obrazu na Moravě – palladia města Brna.
Klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je od roku 2023 chráněn jako národní kulturní památka.
Založila ho jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým druhem, moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Prostředky k výstavbě kláštera Eliška získala od krále Jana Lucemburského, který jí věnoval svůj majetek na Starém Brně. Roku 1333 byl ke klášteru přistavěn špitál, součástí areálu je také monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie zbudovaný z režného cihlového zdiva a kamenných architektonických článků ve vrcholně gotickém slohu s inspirací ve slezském prostředí. Chrám se stal také pohřebištěm královny Elišky Rejčky a jejího životního partnera moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé.
Po zpustošení kláštera během husitských a uherských válek r. 1428 a 1467 a během švédského obléhání Brna r. 1645 byl komplex cisterciačkami opravován a dostavován až do zrušení konventu cisterciček r. 1782 nařízením josefinského režimu. Klášter ovšem nepřišel o svou sakrální funkci, neboť se stal sídlem komunity brněnských augustiniánů-poustevníků donucených přenechat státu svůj nově přestavěný klášterní areál u kostela sv. Tomáše na opačné straně brněnské aglomerace. Augustiniáni na Staré Brno přenesli i mobiliární vybavení svého kláštera včetně výše uvedeného mistrovského kovotepeckého díla, stříbrného oltáře nebo své jedinečné knihovny. Augustiniáni provedli také stavební úpravy komplexu, v rámci kterých navázali na barokní stavební zásahy cisterciaček, z nichž nejvýznamnější bylo vybudování barokního probošství v 30. letech 18. století.
V klášteře je dnes umístěno Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity s expozicí zakladatele genetiky Gregora Johana Mendela, jenž byl opatem kláštera v letech 1868–1884 a po němž se nyní jmenuje náměstí, na kterém se klášter nalézá.
Z klášterního pivovaru vznikl dnešní pivovar Starobrno. Od února 2018 je v provozu expozice nového Muzea starobrněnského opatství.
V opatství funguje od druhé poloviny roku 2014 mezinárodní komunita.
