Premonstrátský klášter leží na severovýchodním okraji města Milevsko a jedná se tak o nejstarší klášter na jihu Čech. Areál tvoří bazilikální kostel v novorománském slohu, opatská kaple, renesanční, barokní a klasicistní budovy, konvent a hospodářský dvůr. Celý areál milevského kláštera, stejně jako klášterní bazilika Navštívení Panny Marie a hřbitovní kostel sv. Jiljí jsou zapsány na seznamu kulturních památek píseckého okresu.
Milevský premonstrátský klášter byl založen v letech 1184–1187. Trojlodní románská bazilika je z konce 12. století, upravena raně goticky ve 3. čtvrtině 13. století a barokně v polovině 17. století. Do pseudorománské podoby byla upravena v letech 1897–1989. Současná podoba je z let 1994–1996.
Opatská kaple sv. Markéty (dnes srdce Páně) byla postavena v poslední čtvrtině 13. století. Konvent spolu s kostelem obklopují rajský dvůr.
Výstavba klášterních budov započala na konci 12. století a byla dokončena ve 40. letech 13. století. Románský konvent byl částečně goticky upraven. Západní křídlo bylo barokně upraveno a sloužilo jako prelatura a ve 20. a na počátku 21. století jako muzeum. Latinská škola patrně vznikla ve druhé polovině 14. století na místě starší budovy. Přestavby v renesanci a v baroku (roku 1717). Největší přestavba proběhla v roce 1678, kdy byla v budově umístěna škola. Původní funkce budovy není známa.
Bývalý klášterní pivovar byl postaven kolem roku 1700, patrně na místě starší zástavby. Budova později sloužila jako sýpka. Dvoupatrová budova byla postavena v letech 1768–1770 jako nový klášterní objekt, který původně sloužil jako byty pro úředníky klášterní správy a od 20. století zde sídlila lesní správa.
Renesanční budova – zámeček pochází z druhé poloviny 16. století. Stojí patrně na místě někdejší gotické brány. Barokní patrová budova sloužila jako správní budova velkostatku a byty úředníků. Budova byla postavena patrně v letech 1761–1767 při velké barokní přestavbě kláštera. Jádro domu tvoří tři gotické domy (dnes sýpky). Na východní straně budovy stojí hranolová věž z druhé poloviny 13. století. Ze západu navazuje další středověká budova naznačující zřejmě linii středověkého opevnění.
V roce 1950 byl premonstrátům zabaven klášter včetně pozemků. Správu kostelů převzala katolická církev. Budovy byly používány jako sklady, ubytovny, byty i pracoviště místních podniků. Muzeum v budovách kláštera sídlí od roku 1949 (nejdříve v prelatuře, v současné době v budově lesní správy). Do vlastnictví strahovského kláštera se areál navrátil v roce 1991. Dnes je zde děkanství, Milevské muzeum a farní charuta.