Františkánský klášter v Bechyni s kostelem Nanebevzetí Panny Marie je komplex pozdně gotických budov nacházejících se na skále na pravém břehu řeky Lužnice. Jádrem kláštera je kostel Nanebevzetí P. Marie, pozdně gotické síňové dvoulodí. K severnímu boku kostela se připojují budovy kláštera, jehož jádro tvoří čtvercový rajský dvůr, obklopený křížovou chodbou zaklenutou sklípkovými klenbami. Františkánský klášter v Bechyni je od roku 1958 chráněná kulturní památka.
Klášterní komplex se zde nachází od konce 13. století, kdy jeho výstavba započala založením původního kostela v roce 1281. Poté stavba pokračovala dostavbou ambitu a o tři roky později (1284) byli na místo povoláni první příslušníci řádu františkánů. Klášterní areál byl zcela zničen roku 1420, kdy jej vypálili husité. Teprve roku 1490 přistoupil nový katolický majitel bechyňského panství Zdeslav ze Šternberka k obnově zničených budov. Počátek stavebních prací udává letopočet 1491 dochovaný na sedile v presbytáři kostela. Krátce před rokem 1500 bylo dvoulodí zaklenuto sklípkovými klenbami, ve stejné době probíhaly práce i v prostorách ambitu, sakristie, kapitulní síně a tehdejší kaple sv. Barbory, dnes sv. Karla Boromejského.
Roku 1619, při vpádu stavovského vojska, byl klášter vydrancován a částečně vypálen. K této události se váže řada pozdějších legend o zázracích, které založily proslulost místních zázračných obrazů a františkánského kláštera jako poutního místa. Zázračné obrazy byly pak vystavovány v kapli Ukřižování, kterou nechal roku 1673 postavit Jan Norbert ze Šternberka. Roku 1684 byl vybourán starý refektář a vybudován nový, zaklenutý valenou klenbou s výsečemi.
Roku 1725 nechala Marie Terezie Paarová vybudovat na místě zmíněné starší kaple dnešní centrální vrcholně barokní architekturu kaple Ukřižování a Bolestné Panny Marie.
Na počátku 19. století byly klášterní budovy upraveny do dnešní podoby. Další drobnější stavební úpravy probíhaly po celé 19. a počátek 20. století.
Klášter byl zrušen roku 1949 a budova byla částečně určena pro školské účely, částečně pro keramickou expozici. Dnes je v prostorách konventu Základní umělecká škola Václava Pichla, významného bechyňského rodáka a hudebního skladatele.
