Urbanisticky významným prvkem historického památkového jádra města Prostějov je bezesporu renesanční stavba zámku. V roce 1990 byl prohlášen kulturní památkou České republiky.
Zámek začal stavět v letech 1522–1526 Jan IV. z Pernštejna a původně byl zamýšlen jako pevnost. Většina stavebních prací byla dokončena v roce 1532. Mezi roky 1568–1572 nechal tehdejší majitel Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu na panské sídlo. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál. Během třicetileté války byla většina budovy zničena, jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav, byl vstupní kamenný portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna a začal být využíván jako sídlo hospodářské správy.
V roce 1643 byl švédskými vojsky zámek vypálen. Po třicetileté válce už nebyl využíván jako panské sídlo, sloužil jako sýpka, skladiště či vězení. Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum. Koncem 19. století zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov. V letech 1900–1906 proběhla rozsáhlá obnova zámku v novorenesančním stylu. Dle návrhu Jano Köhlera byla provedena na fasádě zámku typická renesanční sgrafita, která jsou na stavbě dodnes.
V roce 1959 byla opravena fasáda. V letech 2009–2010 proběhla velká rekonstrukce, jejíž součástí bylo využití západního a jižního křídla zámku pro potřeby lidové školy umění.
V současnosti je zámek ve vlastnictví statutárního města Prostějova. V zámku nalezneme stylový bar s vinárnou, městskou galerii, prostory ZUŠ Prostějov. Na nádvoří konají pravidelné akce a promítáni v rámci letní scény.
