Zámecký areál se nachází na břehu Zámeckého rybníka ve východní části obce Lnáře u příjezdové komunikace od Blatné. Zámek je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Stavbu ranně barokního Zámku Lnáře zahájil vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666 a dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. V roce 1727 nechal hrabě Leopold Josef Künigl zámek důkladně opravit. Při té příležitosti byl starý dřevěný most nahrazen kamenným a nad vstupem byla postavena věž s hodinami.
Roku 1923 se majitelem zámku stal Karel Bondy, který nechal upravit průčelí do dochované podoby, a v roce 1936 jej koupil pražský advokát Jindřich A. Vaníček. Během 2. světové války zámek využívalo výcvikové středisko Hitlerjugend a na konci války byli v zámku ubytováni vojáci 3. armády generála Pattona.
Roku 1948 byl zámek znárodněn a zkonfiskován. Poté chátral až do roku 1972, kdy jej začala opravovat generální prokuratura, která si v něm zřídila kanceláře. Od roku 1985 budovu využíval Úřad vlády jako rekreační středisko pro vysoké komunistické činitele.
V roce 1993 byl zámek Lnáře v restituci vrácen potomkům posledního majitele JUDr. Jindřicha Anastáze Vaníčka, a v roce 1999 byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.
Na Zámku Lnáře lze shlédnout unikátní soubor nástěnných maleb od Giacoma Tencally s výjevy z antické mytologie. V bohatě zdobené kapli pak fresky s výjevy z Bible od Johanna Franze Hoffmanna a v zámecké zahradě 11 soch antických bohů od Ignáce Michaela Platzera. Štuková výzdoba tvoří spolu s freskami a sochami harmonický celek nebývalé krásy. Unikátem je velký sál, jehož nástropní freska zobrazuje celé antické božstvo.
Součástí areálu je romantický krajinářský park s minaretem, skleníkem a altány.
