Významná empírová stavba zámku Nové Hrady je součást empírového slohového komplexu v obci a okolí. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Nový zámek je součástí městské památkové zóny Nové Hrady.
Trojkřídlý empírový zámek nechal vystavět v blízkosti křižovatky u bývalé Horní brány (tehdy na okraji města) Jan Nepomuk Buquoy (1741–1803), ale k dokončení stavby došlo až v roce 1806 za vdovy Terezie Paarové. Zbudován byl podle plánů F. z Werschafeldu, postavili jej stavitelé Polfürst z Prahy, geometr Pauer a Karel Lutz. Jako první zde permanentně sídlil až synovec Jana Nepomuka Jiří František August Buquoy (1781–1851).
Roku 1852 provedl Jiří Jan Jindřich Buquoy řadu stavebních úprav. Nechal přistavět schodiště do zahrady a pavilony na koncích bočních křídel. V přízemí byla na svou dobu velmi moderně vybavená kuchyně a byty služebnictva, v prvním patře se nacházely společenské pokoje, hraběcí apartmá a divadlo s hledištěm pro 230 osob, ve druhém poschodí byly pokoje pro hosty. Na římse na průčelí je alianční znak Buquoyů a Paarů.
Zámek byl po 2. světové válce zkonfiskován a v době občanské války v Řecku (1949–1955) se stal domovem pro řecké děti. Poté sloužily prostory střední zemědělské škole.
V současnosti je zámek Nové Hrady v majetku Akademie věd České republiky a sídlí v něm jedno z oddělení Mikrobiologického ústavu AV ČR.
