Na západní straně obce Staré Hobzí se nachází monumentální barokní zámecký objekt. Zámek Staré Hobzí je od roku 1958 kulturní památka České republiky.
Původní tvrz měla být již za majitelů Zahrádeckých přebudována ve druhé polovině 16. století ve „čtvercový renesanční zámek s uzavřeným nádvořím a arkádami". Skutečný vzhled této stavby však není znám, stavba je popisována v roce 1627 při ocenění majetku Jindřicha Zahrádeckého a nazývána tvrzí. V urbáři Jindřicha Burkharta ze Schneidau y roku 1685 je tato stavba nazývána zámkem. Musela být dost rozsáhlá, neboť obsahovala nejen obytné místnosti pro vrchnost a její úředníky, ale také pivovar se sladovnou a spilkou (kvasírnou), palírnu a hospodářský dvůr. Za pivovarem se měla nacházet velká zahrada s ovocnými stromy a druhá zahrada ležela ještě za budovou směrem ke kostelu. Podle R. Hruschky poloha staré tvrze či zámku nebyla identická s polohou dnešního zámku, ale byla dále jihozápadním směrem od dnešní zámecké budovy, a to na jižní straně dnešního zámeckého parku. Park vznikl spojením obou již zmíněných zahrad. Tato domněnka je podepřena nálezy zbytků zdí o šířce 120 cm při stavbě okolních usedlostí.
Nový majitel Maxmilián František z Deblína započal v roce 1726 se stavbou nového reprezentativního zámku ve Starém Hobzí. Zámek dokončil jeho syn František Antonín z Deblína v roce 1733, jak o tom svědčí datace na fasádě hlavního traktu zámku. V zámku byla pro potřeby vrchnosti zřízena kaple sv. Tomáše s nástropní freskou korunovace Panny Marie od F. A. Schefflera.
Po tragické smrti barona z Deblína si zámek ve Starém Hobzí v roce 1786 pronajal majitel bavlnářské manufaktury Johann Peter Flick a přestěhoval se tam se svou početnou rodinou (16 dětí). Zámek sloužil kolem roku 1810 nejen jako obydlí celé rodiny a příbuzných, které Flick zaměstnával, ale také jako sídlo správy panství s vrchnostenskými a manufakturními kancelářemi, dále zde byly umístěné sklady a pomocné provozy. V roce 1806 J. P. Flick panství Staré Hobzí zakoupil. Po jeho smrti syn Johann Max Flick majetek odprodal hraběnce Therese von Trautmannsdorf, rozené von Nadasdy (1823–1843). V roce 1843 od ní panství zakoupil Alfons markrabě Pallavicini. Alexander markrabě von Pallavicini (1890–1941) provedl drobné úpravy v klasicistním duchu a po zbourání předního křídla obdržel zámek dnešní trojkřídlou dispozici.
Po roce 1946 proběhla v budově zámku celá řada necitlivých stavebních zásahů a úprav.
V současnosti je zámek Staré Hobzí v soukromém vlastnictví a nový majitel již opravil 1. poschodí levého křídla pro obytné účely a pokračuje hlavním traktem. Rovněž štít zahradní fasády je obnoven. Zámek je využíván pro rekreační bydlení, hospodářské budovy jako sklady a dílny.
