Domažlice, též Chodský hrad, jsou hrad ve stejnojmenném okresním městě. Stojí na Chodském náměstí v nevýrazné údolní poloze nad říčkou Zubřinou v nadmořské výšce asi 420 m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Chodský hrad vznikl souběžně se založením města Domažlice Přemyslem Otakarem II. v letech 1260–1265. Od počátku byla stavba určena jako sídlo královských purkrabí, kteří spravovali záležitosti Chodů – svobodných sedláků střežících hraniční pomezí. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny, například na počátku 30. let 14. století i Jana Lucemburského.
Funkci správního sídla plnil hrad až do počátku 16. století, kdy byl poničen ohněm a od té doby pustnul. Zkázu stavby dovršil velký požár Domažlic roku 1592, jenž z hradu učinil doslova rozpadající se ruinu. Objekt nadále zůstal v majetku města, avšak po bitvě na Bílé hoře roku 1620 se stal předmětem sporů mezi vrchností a městem. Tato vleklá pře mezi domažlickými a Lamingenem z Albenreuthu, smutně proslulým z chodského dramatu, byla ukončena v roce 1671 výměnou hradu za pozemky.
V letech 1726–1728 byla na místě trosek vystavěna solnice s věží, kterou měl projektovat proslulý architekt barokní doby Kilián Ignác Diezenhofer. Solnice sloužila svému účelu až do počátku 19. století. Ve druhé třetině tohoto věku byl do prostor objektu umístěn městský úřad, po opravách v roce 1850 i škola.
Po uvolnění stavby na začátku 20. století byly prázdné místnosti předány k užívání muzeu, jež postupným rozšiřováním časem zabralo celou budovu. Po krátké pauze během II. světové války byl Chodský hrad navrácen svému kulturnímu poslání. Po započatých opravách roku 1992 však v dubnu 1995 – krátce před dokončením rekonstrukce – zachvátil objekt požár. Následná obnova skončila v červnu 1998. Nová expozice je zpřístupněna od května 1999.
V současnosti se v jeho prostorech nachází Muzeum Chodska.
