Stekník je rokokový zámek ve stejnojmenné obci v okrese Louny. Stojí v jižní části vesnice na hraně mělkého údolí řeky Ohře necelých 6 km východně od Žatce. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve 2. polovině 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs).
Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina se dotkly úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767–1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu. V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také celému bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí původní výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora (čp. 9) i rozšíření panské sýpky. Vznikla tak ojedinělá krajinářská kompozice v duchu barokního souborného díla tzv. "Gesamtkunstwerku".
Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do roku 1892.
Poté přešel dědičně v držbu rodiny Hennetů. Judr. Leopold sv. pán z Hennetu prodal statek v r. 1907 skrz centrální direkci firmě Hielle a Dittrich v Praze, Fridrichu Gimbelovi. Po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Potomci Gérolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do prosince r. 1949. Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou Konfederací a Československou republikou. Pozemky velkostatku Stekník byly následně rozparcelovány a samotný zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů.
V roce 1997 byl převeden do správy Národního památkového ústavu.
Prohlídkové okruhy zámku Stekník:
- 1. Reprezentační a soukromé prostory (základní okruh)
- 2. Zámecká zahrada
- 3. Výstava a sklepení
- 4. Interiéry jižního křídla – historické hračky a kočárky
Informace o návštěvní době zde.
Ceny vstupného zde.
Zdroj textu: www.npu.cz – Národní památkový ústav
