Dominantou města Rosice, ležícího asi 20 km na západ od Brna, je renesanční zámek na kopci, nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16.–17. století.
Prvními známými majiteli hradu byli Bohuš a Hartman z Rosic, připomínaní na listině z roku 1259. K přestavbě na zámek došlo pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Roku 1562 koupil zámek Jan starší ze Žerotína. Žerotínové provedli celou přestavbu na renesanční zámek a důsledně odstranili všechny vnější znaky původního gotického hradu.
Karel st. ze Žerotína prodal roku 1628 celé panství Albrechtu z Valdštejna, ten je hned následujícího roku prodal hraběti Janovi Baptistovi z Werdenberka. Přestože Werdenberkové rosický zámek neužívali provedli zde četné stavební úpravy, především nelze opomenout tři kabinety, nevelké svými rozměry, oslňující však krásou svých stropů s bohatou štukovou výzdobou. Roku 1684 prodali potomci hrabat z Werdenberku rosické panství Jiřímu Rupertovi Hausperskému z Fanalu. Ten dal mimo jiné vystavět kapli Nejsvětější Trojice.
Po vzniku ČSR, při první pozemkové reformě, bylo rosické panství zestátněno.
Zámek má poklasicistní fasádu, avšak na severním křídle a na nádvoří hlavní budovy byly objeveny pozůstatky renesanční sgrafitové omítky, která byla na nádvoří hlavní budovy zrestaurována. V části severního křídla se dochovaly hodnotné klenby. V severním křídle jsou dominantním prvkem arkády z konce 16. století. V prvním poschodí jsou dochovány renesanční výmalby a štukové stropy. Z období baroka zde zůstal krb v prvním poschodí a štukové stropy ve třech místnostech. Velmi kvalitní je i klasicistní malba a zábradlí v kapli. Zajímavé romantické doplňky z 2. poloviny 19. století jsou v celém objektu. S probíhající rekonstrukcí objektu dochází k objevování nových historicky a umělecky cenných architektonických detailů.
Prohlídkové trasy:
- Zámecký okruh
- Kryt civilní obrany
- Stálá výstava hraček
- Výstava skla z rosické sklárny
- Zámecká zahrada
