Původně renesanční zámek s výraznými barokními a klasicistními úpravami leží ve městě Přibyslav. V současnosti je zámek majetkem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a sídlí zde Hasičské muzeum. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kolem roku 1560 nechal Zachariáš z Hradce vystavět zámek na místě starého hospodářského dvora, který náležel k původnímu hradu. Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Jeho obdélníková budova dnes tvoří zadní, jižní trakt čtyřkřídlého zámeckého areálu. Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem 1565.
Dědicové Zachariáše z Hradce po jeho smrti prodali zámek Zejdlicům ze Šenfelda. Ti jej ztratili po bitvě na Bílé hoře. Zkonfiskovaný zámek koupil kardinál František z Dietrichsteina a v držení rodu Dietrichsteinů zůstal až do roku 1923. V roce 1767 zámek vyhořel, poté byl bez přílišných okras opraven. Mezi lety 1794–1810 byl klasicistně upraven a přizpůsoben novému účelu. V té době zde měli kanceláře i služební byty úředníci hospodářské správy polenského panství. V roce 1847 zámek znovu vyhořel načež František Josef z Dietrichsteina nechal upravit severní fasádu v empírovém stylu. Severní průčelí zdobí erb rodu Dietrichsteinů. Západní fasáda je pokryta sgrafity.
Poslední majitelkou panství byla hraběnka Festetitsová, která zámek po pozemkové reformě prodala Okresní správní komisi města Přibyslavi, která začala obytné prostory pronajímat. Městské muzeum, které v nejstarší části zámku sídlilo od 20. let 20. století, opustilo budovu v roce 1975 a začala rozsáhlá přestavba, zcela dokončená až počátkem 90. let 20. století. S postupující rekonstrukcí sem byly převáženy archivní materiály z pražského Hasičského domu.
V prostorách zámku je v současnosti umístěna stálá výstava Historie požární ochrany. V 15 sálech jsou představeny nejstarší způsoby hašení, rozvoj hasičských spolků od poloviny 19. století, vývoj hasičských stejnokrojů a ukázky historické i současné techniky. Dále je možno navštívit síň mezinárodní spolupráce zemí CTIF s hasičskými stejnokroji z různých zemí světa nebo regionální výstavu Přibyslavsko (tzv. Žižkova síň; archeologie, repliky husitských zbraní, kroje, předměty denní potřeby).
