Nová Bystřice je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Jindřichův Hradec vzdáleném 153 km od Prahy a 153 km od Vídně, a je tak důležitou pomyslnou branou mezi oběma dnes spřátelenými zeměmi. Strategicky položený Hrad (a později zámek) Nová Bystřice leží na důležité obchodní stezce z Podunají do českého vnitrozemí a má velmi bohatou historii. Byl předmětem řady bitev o území českých zemí, i důležitým činitelem při utváření českého národa. Byl němým svědkem mnohasetletého soužití obyvatel dnešní České republiky a Rakouska, které probíhalo ve vzájemné spolupráci, i v zápasech. Ve společném nadstátním útvaru, ve více než tisíc let trvající říši Sacrum Imperum Romanum, ale i v nedávném, pohnutém 20. století.
Původně gotický hrad z konce 13. století, chráněný dokola vodním příkopem, přestavěn a rozšířen na renesanční zámek v 16. století, upravován po požárech. Celý zámek adaptován v 19. a 20. století.
Areál zámku tvoří spolu s kostelem sv. Petra a Pavla dominantu v urbanistické kompozici sídla. Areál má zachované půdorysné členění i stavebně-historické konstrukce (klenební systémy, arkády, opěrné zdi terasy), včetně dřevěných i kamenných detailů (ostění, balustrády, krakorce, kašna, znaky). Jeho západní část se výrazně podílí na tvářnosti historického náměstí. Domy čp. 2 a čp. 3 dotvářejí kompozičně i funkčně historickou stopu areálu. Je u nich především patrný vliv mladších slohových úprav - baroko, klasicismus, empír (zejména u domu čp. 3). Velmi hodnotný je patrový plášťový most, spojující J křídlo zámku se S kaplí farního kostela na arkádových, zčásti slepých podporách s dochovaným renesančním klenebním systémem.
Od roku 2024 má zámek Nová Bystřice nové vlastníky a prochází rekonstrukcí.
