Hrad Kunštát přestavěný na zámek se vypíná na výběžku ploché výšiny jihozápadně nad stejnojmenným městem v okrese Blansko. Je chráněn jako národní kulturní památka. První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279, avšak objev průčelí románsko-gotického hradního paláce za arkádou západního zámeckého křídla posouvá založení původního hradu již do poloviny 13. století.
Páni z Kunštátu drželi rodové panství do roku 1521 a postupně, v průběhu od poloviny 14. století do počátku 16. století, kunštátský hrad rozšiřovali a přestavovali. Přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek, lépe vyhovující novému životnímu stylu šlechty, zahájil v duchu rané renesance ve 30. letech 16. století Jan Černčický z Kácova a dokončili ji jeho synové Arnošt a Vilém v 50. letech 16. století.
V roce 1678 kupují kunštátské panství hrabata z Lamberga a téhož roku přistoupil Kaspar Friedrich hrabě z Lamberga k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Přístavbou patrové nádvorní chodby prolomené v přízemí šestinásobnou arkádou, výškovým zarovnáním všech tří křídel budovy, novými fasádami a úpravami interiérů získal zámek nynější tvar, půdorysnou dispozici a částečně i vzhled. Barokní stavební akce se pouze v minimální míře dotkly předzámčí, proto se již na sklonku 18. století vžívá pro označení hlavní zámecké budovy, dnešní Horní zámek pojem Nový zámek, pro předzámčí, dnešní Dolní zámek pojem Starý zámek.
Klasicistní úpravy zámku proběhly na přelomu 18. a 19. století za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Jednalo se zejména o dvorní fasádu jižního křídla Dolního zámku – zámeckou konírnu s kašnou, datovanou rokem 1870, pseudobarokní úpravy interiérů Horního zámku, z nichž vyniká Rytířský sál, a dále o úpravy zámecké Květné zahrady, kde byl vystavěn novogotický altán s věží.
Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove-Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901–1945.
V roce 1948 byl kunštátské zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, depozitář Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra.
K 1. lednu 2005 převzal správu státního zámku Kunštát Národní památkový ústav, který ihned přistoupil k pracím zaměřeným na zpřístupnění zámku veřejnosti. Zámecké interiéry postupně získávají původní podobu představující kulturu bydlení posledních šlechtických majitelů.
Prohlídkové okruhy:
- Reprezentační prostory jižního křídla (základní okruh)
- V erbu tří pruhů (základní okruh)
- Hrad
- Život na středověkém hradě I
- Život na středověkém hradě II
Informace o návštěvní době zde.
Ceny vstupného zde.
Zdroj textu: www.npu.cz – Národní památkový ústav
