Složitý stavební komplex v centru města Chomutova je tvořený raně gotickým kostelem sv. Kateřiny, budovami bývalé komendy řádu německých rytířů a renesančního zámku. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Počátky komendy německých rytířů v Chomutově se vztahují k donaci Bedřicha z Chomutova, syna Načeradcova, z roku 1252. Němečtí rytíři brzy vybudovali z Chomutova svou nejvýznamnější državu v českých zemích a zdejší komturství se stalo později dokonce i sídlem zemského komtura.
Ve 14. století se ve městě Chomutov vystřídala řada zástavních držitelů, a z řádové komendy se stal hrad, který byl sídlem chomutovské vrchnosti. Při dobytí města husitských vojskem v roce 1421 byl hrad poškozen, ale již následujícího roku ho pánové z Valdenburku nechali opravit. V roce 1488 získal Chomutov do dědičného držení Beneš z Veitmile, který začal s pozdně gotickou přestavbou. V úpravách, tentokrát již v renesančním slohu, pokračoval také Benešův syn Šebestián z Veitmile. Nedokončený zámek v roce 1525 vyhořel, ale Šebestián brzy zahájil obnovu dokončenou okolo roku 1540.
Na konci 15. století byly na zámku provedeny menší úpravy. Roku 1598 město vyhořelo a těžce poškozen byl také zámek, kde shořela lobkovická knihovna. Když v roce 1605 císař Rudolf II. městu povolil vykoupení se z poddanství, přestal být zámek panským sídlem, ale po opravě začal sloužit jako radnice.
V roce 1782 byl Josefem II. zrušen kostel sv. Kateřiny a město ho upravilo na sýpku. Roku 1846 bylo zbořeno poškozené severozápadní křídlo s bohatě zdobeným renesančním portálem a znovu postaveno bylo až v roce 1899.
V současné době se v objektu nachází oblastní muzeum.
