Frýdecký zámek je původně gotický hrad. Nachází se ve Frýdku-Místku, konkrétně u Zámeckého náměstí, na vyvýšenině nad řekou Ostravicí. Hrad s městečkem vzniká asi mezi lety 1327–1339 úsilím těšínského knížete Kazimíra I. K nejstarší fázi hradu hypoteticky řadíme některé dochované části frýdeckého zámku. Jedná se hlavně o třípodlažní palác obsažený v jižním křídle. K další výrazné gotické přestavbě hradu došlo podle jejího charakteru asi ve 2. polovině 15. století. Dosavadní hradní areál obohatila mohutná třípodlažní stavba tvořící v podstatě celé dnešní východní křídlo zámku a vstup do hradu.
K velké renesanční přestavbě hradu v zámek zřejmě došlo až na přelomu 16. a 17. století, tedy za hraběte Bartoloměje Bruntálského z Vrbna, který měl frýdecký zámek jako své sídlo. Dispozičně je patrná snaha o vybudování pravidelného čtyřkřídlého zámku s nádvořím, završená o něco pozdější výstavbou arkádových chodeb. Toho docílili dostavbou nového plně podsklepeného patrového západního křídla s arkýřovou věží. V prostorách severního křídla vznikla zámecká kuchyně s pekárnou. V období renesance došlo také k výstavbě mohutné terasy na jižní straně jižního křídla.
Do podoby frýdeckého zámku výrazně zasáhl Jiří III. hrabě z Oppersdorfu. Panství koupil v roce 1636 a krátce nato se začalo se stavebními úpravami zámku – vystavění zámecké kaple sv. Barbory či sjednocení budov kolem dnešního 1. nádvoří do jedné jediné budovy. Poslední část zámku, která se připisuje hraběti Jiřímu, je vyhlídkový gloriet. Závažnou událostí pro zámek i město Frýdek byl velký požár města v roce 1688. Po požáru další majitel panství, hrabě František Eusebius, ihned začal opravy poničeného zámku, krátce nato byla vystavěna hlavní věž.
Posledním šlechtickým majitelem byl Bedřich (Friedrich), arcikníže rakouský, který zámek držel v letech 1895–1918 a byl také iniciátorem některých provedených historizujících úprav. Postupně se začala proměňovat také vnější tvář zámku. Zámek procházel i technickou modernizací. Byl elektrifikován a byly postaveny několikeré žumpové toalety. Na konci 19. století se Fridrich Habsburský pustil do velké renovace zámecké kaple a Rytířského sálu.
Po zabrání Habsburkům byl zámek v nucené správě. Byl využíván jako sídlo různých úřadů, pak jako ředitelství státních lesů, úřadovny a byty. Do zámku bylo roku 1960 přestěhováno muzeum, které začíná postupnou obnovu zámku. Významné bylo v 60. letech 20. století zřízení dodnes užívané obřadní síně ve východním křídle zámku. Z mnoha oprav posledních let je významná třeba velká rekonstrukce Rytířského sálu v letech 2001–2003, roku 2010 byl restaurován oltář a mnoho dalšího. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek nabízí pět stálých expozic s řadou krátkodobých výstav a kulturních akcí.
