Hrad přestavěný na zámek najdeme v Děčíně na pískovcové skále na pravém břehu Labe nad soutokem Labe a Ploučnice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původní dřevěné hradiště bylo ve 13. století přestavěno na kamenný královský hrad, který kolem roku 1305 přechází za nejasných okolností do rukou mocného rodu Vartenberků.
Středověký hrad byl rozdělen na dvě části – horní (zadní) a dolní (přední), které fungovaly víceméně samostatně. Tato dispozice zůstala zachována až do konce 18. století a nezměnilo ji ani dobytí a vypálení hradu roku 1444. Díky četným pozdějším přestavbám se ze středověké podoby hradu dochovalo jen několik drobných fragmentů.
K významnější proměně sídla došlo ve 2. polovině 16. století, kdy byl objekt v držení saského rodu rytířů z Bünau, kteří dolní hrad postupně přestavěli na renesanční zámek.
Současná podoba zámku je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové provedli dvě zásadní rekonstrukce zámku. První, vrcholně barokní přestavba, proběhla v posledním třicetiletí 17. století. Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta, Dlouhá jízda – ve skále vytesaná silnice ohraničená z obou stran vysokými zdmi, která ústila horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo. Podél ní byly symetricky založena okrasná (dnes Růžová) zahrada a z druhé strany areál jízdárny. Druhá a poslední přestavba zámku proběhla v letech 1786–1803. Jejím provedením byl pověřen děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký organismus sjednotit. Proto nechal strhnout starší gotické a renesanční paláce, zarovnal všechny budovy do stejné výše a poté je opatřil jednotnou fasádou. Na straně k řece byla jako nová dominanta zámku postavena štíhlá hodinová věž, vysoká 51 m. Zámek tak získal barokně-klasicistní podobu, ve které se zachoval až dodnes.
V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu.
V současnosti je opravena celá hlavní zámecká budova. Východní křídlo slouží jako pobočka Oblastního muzea Děčín, severní křídlo využívá Státní okresní archiv.
V opravených prostorech západního a jižního křídla se konají individuální a skupinové prohlídky, svatební obřady, koncerty, výstavy a další kulturní akce.
Prohlídkové okruhy:
- Zlatá léta děčínského zámku
- Návštěva u knížete Františka Thuna
- Barokní perly zámku
- Prohlídky s tajemnou postavou
- Dětské prohlídky
- Prohlídky města Děčín a Barokní perly zámku
- Růžová zahrada
- Výstava Historické kočáry
- Výstava Děčínské hodinárium
