Jeden z našich nejstarších hradů, upravený později na zámek, stojí ve městě Blatná, na ostrově v toku řeky Lomnice (Úslavy), v kraji rybníků a někdejších bažin, řečených blata. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy.
První historická zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy je tehdejší tvrz poprvé písemně zmíněna jako sídlo Vyšemíra (erb střely), snad chudšího příbuzného Bavorů ze Strakonic. Předpokládá se, že právě první Bavorové sídlící na Blatné začali s přebudováním původního dřevěného opevněného komplexu ve výstavnější sídlo, obehnané zděnou hradbou chránící dva paláce proti sobě stojící. Asi v roce 1299 lze již Blatné připisovat charakter opravdového hradu.
Jaroslav Lev, který se v písemných pramenech jako majitel Blatné objevuje od roku 1446, zastával vysoké státní funkce. Byl příbuzným krále Jiřího z Poděbrad, obratný diplomat a velmi vzdělaný člověk. Právě ten dával podněty k jeho rozsáhlé pozdně gotické přestavbě, která přinesla hradu charakteristickou dominantu hranolové vstupní věže a gotickou hradní kapli a tzv. Rožmitálský palác. Jeho syn, Zdeněk Lev, přebudoval jihozápadní palác na třípatrový skvostný goticko-renesanční tzv. Rejtův palác. Za Václava z Rozdražova, na konci 15. století, byla postavena nejmladší z blatenských palácových staveb – renesanční Rozdražovský palác.
Stavovské povstání v letech 1618–1620 a třicetiletá válka však přerušily zvelebování blatenského panství. Za povstání byl hrad vydrancován až na holé zdi.
Další majitel panství, Hraběnka Ernestina Serenyiová držela Blatnou od roku 1695 až do konce 18. století. S novou vrchností se přihlásila nová, tentokrát již barokní epocha, o které svědčí barokizující přestavba Rozdražovského křídla. Roku 1798 koupil Blatnou Václav Karel (Wenzel Karl) Hildprandt z Ottenhausen, šlechtic původem z Tyrolska. V držení Václava Karla a jeho potomků setrvala Blatná až do současnosti. Za Františka (Franz) Hildprandta došlo k nákladné adaptaci zámku, směřující k vytvoření reprezentativního sídla, poskytujícího ovšem zároveň pohodlné bydlení. Poté, za Roberta Hildprandta, prošel zámek v letech 1850–1856 novogotickými úpravami v romantickém duchu, které stavbě víceméně daly její současný charakter.
Současní majitelé, manželka Bedřicha Hildprandta (zemřel v roce 1981 v Německu) Cornelie a jejich dvě dcery Josefina a Jana, se intenzivně zabývají jeho obnovou a zpřístupněním pro návštěvníky.
Prohlídky zámku Blatná nabízí zámecké interiéry, které jsou zařízeny převážně rodovými sbírkami rodiny Hildprandtů. Prohlídka zahrnuje mimo jiné pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, lovecký salon, empírový salon, rodinnou galerii a soukromou sbírku z Etiopie.
