Romanticky upravená zřícenina hradu Štramberk stojí na vrcholu Zámeckého kopce ve stejnojmenném městečku blízko Kopřivnice. Hrad je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic. Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v roce 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v letech 1333–1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Nejvýznamnějším majitelem hradu po roce 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců – páni z Kravař (do r. 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší vyobrazení z roku 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901–1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit - výška 40m, průměr 10m) zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. Plány na romantizující přestavbu celého areálu ve stylu Bouzova vzaly naštěstí kvůli nedostatku finančních prostředků zasvé.
V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864–1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně.
Gotická věž hradu Štramberk s areálem a přilehlými úseky opevnění (NKP), pro níž se ujal název Trúba, tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem.
Ve 20. letech 20. století byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna. Stavbu s lidovými prvky navrhl malíř Bohumír Jaroněk.
