Velká hradní zřícenina Rokštejn se vypíná na skalním ostrohu v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou. Poprvé je hrad připomínán v roce 1289. Kolem roku 1359 připojuje hrad ke svému zboží moravský markrabě Jan Jindřich. Mezi lety 1396–1399 se dostává hrad do držení Valdštejnů. Když byl za husitských válek pobořen, Valdštejnové Rokštejn opustili. Za Jana Jindřicha došlo k rozsáhlé přestavbě celého objektu. Z původního hradu zůstala v podstatě pouze hlavní hranolová věž, která byla zvýšena o další patro. Nově vybudovaný palác měl v prvním patře velký reprezentační sál, s kterým sousedila patrně kaple – sanktuář ve stěně se zachoval dodnes. Horní hrad také obklopila nová hradba, stejně jako dolní hrad s dolním palácem a druhou hranolovou věží. Reprezentační prostory v nižších patrech obou paláců zdobily podlahy s reliéfní dlažbou. Valbové střechy kryly prejzy. Hrad byl v tomto období vytápěn krby a kachlovými kamny. Výsledkem přestavby Jana Jindřicha, ukončené před rokem 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, z něhož se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu, mohutné stavby s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Valdštejnové pak po roce 1400 vlastně pouze dostavbami rozšiřovali prostory. Zvýšili palác horního hradu o další patro, dolní palác vybavili teplovzdušným topením, v dolní části hradu byl přistavěn nový hospodářský trakt aj.
Komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, výrazně převyšující stavební úroveň většiny tehdejších hradů, však neměla dlouhý život. V důsledku obrovských dluhů musel markrabě Jan Jindřich na sklonku 14. století Rokštejn prodat. Od roku 1378 měli hrad v zástavě Valdštejnové, kteří jej poté získali dědičně.
Koncem 15. století byl dobyt a pobořen Matyášem Korvínem a jeho vojskem. Od té doby již nebyl opraven a pustnul. Podle pověsti se na Rokštejně nachází mnoho pokladů, ukrytých v hlubokém sklepení a hlídaných velkým černým psem a kozlem – lidem spravedlivým a poctivým je na Květnou neděli dopřáno spatřit je a nabrat z nich.
Původně záchranný výzkum hradu Rokštejna byl zahájen roku 1981. Dnes patří k největším výzkumům tohoto druhu středověkých památek nejen u nás, ale i v rámci středoevropském. Unikátem je nalezení 32 kusů kostěných hracích kostek, což je největší podobná kolekce ve střední Evropě. Je zřejmé, že si strážní zpestřovali službu hraním v kostky.
Zříceninu hradu Rokštejn tvoří torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek. V letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí.
