Zřícenina hradu Okoř se nachází v západní části stejnojmenné obce v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem, zhruba 15 km severozápadně od centra Prahy. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou.
Hrad byl založen před rokem 1359 (první písemná zmínka) jako sídlo bohatého pražského měšťana Františka Rokycanského. V době vzniku patřil k nejvýstavnějším objektům v zemi. Rodina Rokycanských zde zůstala téměř 50 let, pak se hrad dostal do držení jiných měšťanů z Prahy.
V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. Velká pozdně gotická přestavba proběhla na konci 15. století, kdy vzniklo nové opevnění. V 16. a 17. století se stal majetkem významného panského rodu Martiniců, který držel nepříliš vzdálené panství Smečno. Hrad byl poničen za třicetileté války.
Noví majitelé, tuchoměřičtí jezuité z jezuitské koleje sv. Klimenta, kterým hrad Okoř na sklonku války věnoval významný politik hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, jej pak dle svých potřeb barokně upravili a používali ho jako své letní sídlo.
V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu strhnout střechy a materiál začal rozprodávat. Tím odstartovala přeměna hradu v malebnou zříceninu. V 19. století však ještě sloužil jako obydlí chudiny. V té době již byl předmětem zájmu romantických umělců; patří k nejčastěji zobrazovaným českým zříceninám.
Dnes spravuje trosky hradu Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. V průběhu jarních a letních měsíců jsou v prostorách zříceniny pořádány dobové akce, např. představení rytířských sdružení. Na louce těsně přiléhající ke zřícenině hradu se každoročně v druhé půli srpna koná open air festival Festival Okoř.
Z dolního hradu z konce 15. století se dnes zachovala část opevnění, bašta a zbytky první brány. Lépe zachovány zůstaly části starší stavby, tzv. horního hradu. Prohlídkový okruh si můžete projít buď s průvodcem nebo bez něj.
