Jedna z nejpůsobivějších hradních zřícenin na Šumavě leží na výběžku hory Strážný nad Zlatou stezkou, nedaleko městysu Strážný. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1 033 m k nejvýše položeným hradům v České republice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.
K založení tohoto strážního hrádku chybí starší historické zprávy. Vznikl pravděpodobně na počátku 14. století z podnětu Jana Lucemburského v souvislosti s jeho péčí o nové zajištění západních hranic státu, ale dřívější využití lokality dokládají archeologické nálezy ze 13. století. Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu AV v Plzni. Hrad je poprvé připomínán roku 1359, svou strážní funkci plnil až do poloviny 16. století.
Význam hradu se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Kunžvart byl vlastně pouhým vojenským objektem bez rezidenční funkce. Název Kunžvart se odvozuje od pojmenování Královská Stráž - Königswarte.
Jako pustý se uvádí prvně roku 1547, definitivně zanikl po požáru v roce 1578. Již před tímto datem byl ale rozebírán na stavební materiál.
Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž (donjon) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím, hlavní a patrně též jediné stavby někdejšího hradu. Pozůstatky případných dalších objektů nejsou patrné.
Z obce Strážný vede ke zbytkům hradu žlutě značená turistická trasa. Převýšení je 200 m.
