Hrad Kunětická Hora stojí na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic a tvoří dominantu východočeského Polabí. Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Počátky hradu Kunětická Hora nejsou zcela jasné. Na základě archeologických výzkumů lze říci, že rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé polovině 14. století. Založen byl zřejmě králem, ale poté spustl.
Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek. Od roku 1421 patřila k důležitým strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. Po dobytí opatovického kláštera ji obsadil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, schopný stratég, který vešel do dějin jako vítězný vůdce panské jednoty v bitvě u Lipan. Do roku 1423 uskutečnil přestavbu dávající Kunětické hoře podobu typického husitského hradu. Ten se vyznačoval rozsáhlým a dobře opevněným předhradím sloužícím k zimování polních vojsk. Po smrti Diviše Bořka roku 1437 se obrovské panství postupně rozpadlo. Kunětickou horu zdědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka, věrný straník krále Jiřího z Poděbrad, jemuž hrad nakonec po roce 1464 postoupil. Po roce 1471 připadla Kunětická hora jeho synovi Jindřichu staršímu z Minsternberka. Roku 1491 Jindřich převedl zadlužené panství na Viléma z Pernštejna.
Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491–1548 k největší přestavbě hradu Kunětická Hora. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří hradního jádra se otevíralo portálem datovaným rokem 1509.
Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Strategickou úlohu měla Kunětická hora za třicetileté války. Roku 1645 však poloprázdný hrad dobylo švédské vojsko pod vedením generála Linharta Torstensona. Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze. Urychlila ji dlouhodobá těžba zdejšího kvalitního kamene trvající až do počátku 20. století. Znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu, která se na sklonku 19. století zřítila do lomu.
Roku 1920 byly provedeny zabezpečovací práce. Roku 1923 bylo zahájena obnova hradu podle projektu Dušana Jurkoviče a architekta Pacla. Na základě této architektonické koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s hodnotnými interiéry v západním traktu.
Po provedení nezbytných oprav paláce a rozsáhlém archeologickém průzkumu byl znovu zpřístupněn v roce 1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně až do dnešních dnů. Kunětická hora je významným turistickým cílem regionu.
V opravených interiérech jsou návštěvníkům k dispozici různé stálé i sezónní expozice a výstavy, koná se zde také pravidelně řada divadelních, hudebních a historicky laděných akcí – šermířská vystoupení, ukázky sokolnictví či velké řemeslné trhy.
Prohlídkové okruhy:
- Hradní palác s věží (základní okruh)
- Kaple (výběrový okruh)
- Napříč Kunětickou horou (výběrový okruh)
- Děti na Kunětické hoře (mimořádný okruh)
Informace o návštěvní době zde.
Ceny vstupného zde.
Zdroj textu: www.npu.cz – Národní památkový ústav
