Na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny nad městem Boskovice se vypíná romantická zřícenina goticko-renesančního boskovického hradu. O vzniku hradu nám něco málo napovídá archeologie. Nálezy keramiky z prostoru hradu lze vročit do 2. poloviny 13. století a tehdy patrně boskovický hrad vzniká. První zmínka o dnešním hradu pochází z roku 1312, kdy byl za tažení proti odbojným moravským feudálům dobyt a pobořen vojsky Jana Lucemburského. Pobořený hrad sice vstává záhy z trosek, ale v roce 1389 je dobyt znovu, tentokrát vojsky markraběte Jošta. Znovu ho poškodily rozbroje mezi markrabaty na konci 14. století. Přestavěného a rozšířeného hradu se v roce 1424 zmocnili husité, zanedlouho se ale znovu vrátil do rukou svých zakladatelů, pánů z Boskovic. Jeho renesanční úpravy proběhly v 16. století – v roce 1568 vzniká honosný portál 1. brány, který nám sděluje jméno stavitele Jaroše Morkovského ze Zástřizl. Hrad Boskovice zůstal obýván až do roku 1733, v posledním období už pouze úředníky. Definitivně opuštěn byl roku 1784.
V držení boskovického hradu se vystřídalo celkem 6 šlechtických rodin a množství jednotlivých majitelů, v jejichž době docházelo k četným přestavbám i destrukcím. Proto si můžete všimnout tolika druhotně zazděných starších kamenických článků (zlomků portálů dveří, ostění oken, klenebních žeber apod.). Celá řada přestaveb tedy dala vzniknout nezaměnitelné podobě hradu Boskovice.
Zbytky hradu byly do počátku 20. století ponechány svému osudu a rozebírány na stavební materiál, nutné zabezpečovací práce zde proběhly až v letech 1929 a 1942 a pokračovaly po zestátnění v roce 1945.
V současné době je hrad v majetku rodu Mensdorff-Pouilly, kteří jej ponechali přístupný veřejnosti.
Kolem hradu vede červeně značená turistická značka a naučná stezka Hradní okruh. V případě mimořádně nepříznivého počasí, se areál hradu uzavírá.
Dodnes se z hradu dochoval kompletní vnější hradební okruh i s baštami, velmi dobře dochované pozůstatky dvoupatrového paláce a řada působivých detailů, např. kamenicky zpracovaných erbovních znaků či nápisů. Oblíbeným a jedinečným exponátem hradu je cisterna se šlapacím kolem, pocházejícím z doby okolo roku 1671. Cisterna je 26 m hluboká a zajímavostí je, že voda do ní je přiváděna z druhé cisterny, umístěné před hradem. Vysoko položená zřícenina poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny.
Jádro rozlehlého hradního areálu je typickou ukázkou hradu s plášťovou zdí. Ta má zhruba oválný tvar (55x35 m). Na jižní a východní straně přiléhal k obvodové hradbě protáhlý čtyřprostorový palác. Vstup do jádra byl zřejmě od severu. Při vrcholně gotické kunštátské obnově před konce 14. století byl hrad doplněn o parkán, palác zcela přestavěn a jeho místnosti zaklenuty složitými žebrovými klenbami v duchu dvorské gotiky krále Václava IV. V roce 1458 získali hrad páni z Boskovic a ti vybudovali vnější pozdně gotický hradební okruh s hranolovými baštami, nechali upravit obytnou část, zřídit novou bránu do jádra na východní straně a plášťovou zeď doplnit o masivní pilíře s arkýři, zakončené věžicemi. Některé z těchto staveb již nesou prvky renesance. Zcela renesanční pak byla závěrečná stavební fáze hradu za Ederů a Zástřizlů ve 2. polovině 16. a začátkem 17. století. Z té doby pochází mj. renesanční hláska, přilezlé budovy první brány a část opevnění. V roce 1706 vyrostly před vstupem do hlavní brány rozsáhlé barokní konírny.
