Dřevěný roubený kostel sv. Mikuláše ve Velinách byl postaven v roce 1752 v novobarokním, tzv. copovém slohu. V blízkosti kostela stojí také obdélníková márnice s valbovou střechou, postavená pravděpodobně již v roce 1750. V márnici se dochovala unikátní rekvizita – tzv. „josefínská“ rakev z 80. let 18. století. Tehdy z důvodu úspory dřeva na rakve, hlavně při početnějších úmrtích při epidemiích, byli zemřelí spouštěni do hrobu otevřením dna rakve. Tento způsob pohřbívání se však pro velký odpor obyvatel používal jen krátce (rakev je dnes uložena v sakristii). Součástí areálu je i dřevěná zvonice na kamenné podezdívce, která má osmiúhelníkový půdorys.
Kostel je jednolodní, roubený, s trojúhelníkovou šindelovou střechou. Uvnitř kostela najdeme kruchtu na vyřezávaných sloupcích s dosud funkčními varhanami, stropy jsou ploché. Trojboce uzavřený presbytář je obrácen k východu.
Ve 20. století proběhlo několik oprav kostela. Kolem roku 1900 hrozil kostel spadnutím. Opravy však proběhly velmi neodborně – kostel byl omítnut a střecha pokryta běžnými taškami. Těžká střešní krytina však stavbu vážně poškodila, a proto v roce 1929 (již pod dohledem památkářů) byla omítka ze stěn kostela odstraněna a trámy osekány, střechu opět pokryly šindele. Tato vnější úprava zůstala zachována do dnešních dnů.
Nynější vzhled interiéru kostela je z roku 1983, kdy byly stěny nově upraveny.
Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.
