Dřevěný kostel Církve Československé husitské se nachází v obcí Dobříkov. Původně byl ale kostelík postaven v roce 1669 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině (dříve Podkarpatská Rus) asi 10 km severovýchodně od Vinogradova, dříve Sevljuše.
V roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec (jižně od Vinogradova u hranic s Rumunskem) za 255 zlatých. V té době sloužil ve Velké Kopani pop Andrej Popovič (1855–1893). Začátkem 20. let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy. V polovině 20. let byly do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka v Trosinku (asi 10 km západně od Cholmovce). V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000 Kč a nechal jej převést dne 27. 7. 1930 do Dobříkova. Na převozu, následných opravách a znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva. V „Pamětní knize hostí starobylé tvrze Dobříkovské" se rovněž objevuje (29.7.1930) jméno Cyrila Barluška, tesařského mistra z Užhorodu, zřejmě v souvislosti s převozem a stavbou kostela v Dobříkově.
Kostel byl slavnostně otevřen 6. 7. 1931 za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Restaurování přivezených deskových obrazů provedl akademický malíř Vlastimil Košvanec z Prahy. Od něho rovněž pocházejí některé malby na skle a obraz Jana Husa a Jana Ámose Komenského. Mobiliář kostela, deskové obrazy (lipové a dubové desky; ikony z řec. EIKON – obraz, podoba) a rokokový ikonostas, pocházejí z původního kostelíku v Cholmovci a z rozebraného dřevěného kostela v Trosniku (dříve Šašváru). Nejstarší jsou ze 17. století. V současné době probíhá jejich postupné restaurování.
Tepané dveře navrhla a zhotovila Masarykova odborná škola v Litomyšli.
Kostelík je od roku 1963 zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek a je majetkem Církve československé husitské.
Jde o obdélnou loď s užším presbyteriem (oltářním srubem) na jihu. Boční stěny kostela jsou horizontálně členěné. Na severní straně, před průčelím kostela je otevřená předsíň s dřevěnou arkádou. Nad průčelím se tyčí čtyřboká věž. Na severní straně se nachází kruchta a úzká předsíňka, odkud vede schodiště na pavláčku a věž.
Celá stavba kostela se dělí na tři hlavní části: předsíňku – babinec (zadní část hlavní lodi určená pro ženy), hlavní loď (tzv. nava, určená pro muže) a presbyterium (tzv. oltářní srub) kde je umístněn oltář. V pravoslavných kostelech je presbyterium oddělené od hlavní lodi ikonostasem.
Kostelík je postaven z ručně otesávaných dubových fošen v byzntsko gotickém slohu (svým slohem je blízký tzv. uherskému typu rusínských kostelů, který byl významně ovlivněn evropskou gotikou). Kostelík je 15 m dlouhý, 6 m široký a výška věže je cca 18 m.
Ikonostas v Dobříkově zcela neodpovídá typickému rozvržení. Sváteční řada je umístněna po stranách hlavní lodi a první tabule s carskými vraty až na zadní stěně oltářního srubu. Důvody jsou především liturgické (jiný typ bohoslužebné tradice) a prostorové (ikonostas není původní součástí kostelíka, byl přenesen později, zřejmě z Trosniku, rozměrově neodpovídal a musel být upraven).
Za povšimnutí stojí i velké množství nápisů, zvláště v levé části vchodových dveří, kde jsou uvedena jména a data úmrtí kněží, kteří sloužili v kostele v 18. století.
Od roku 2001 probíhá restaurování nejvíce poškozených částí mobiliáře.
Zdroj informací poskytl PaedDr. Josef Šebetovský, správce webových stránek www.drevenekostely.tode.cz.
