Historie obce Staré Buky
První zmínka o obci pochází z roku 1355. Do 16. století byl skutečným vlastníkem český král, kterému patřil hrad Trutnov. Prvními poznatelnými držiteli vsi Staré Buky byli vladykové Vintíř a Jindřich z Jimnice - Švábenicové.
1412 je držitelem Nipek Bonoschek. 1519 Jan z Warnsdorfu. Jeho dcera Kristýna se zasnoubila s Benediktem Stošem z Kounic. Tím na starobuckém panství nastupuje rod Kouniců. V roce 1581 propustil král statek z manství a ten se stal dědičným majetkem Stošů z Kounic.
Díky dědickému dělení majetku byly Staré Buky již od této doby vlastně třemi samostatnými vesnicemi s názvy Dolní Staré Buky, Prostřední Staré Buky a Horní Staré Buky, které se rozkládaly na obou březích Starobuckého potoka v délce okolo pěti kilometrů.
Po Bílé hoře se střídají vlastníci. Až v roce 1701 kupuje zadlužené panství královehradecký hejtman Pertolt Vilém z Valdštejna. Valdštejny pak vystřídal rod Schaffgotschů. V roce 1850 byla nahrazena vrchnostenská správa správou státní, zřízením okresních a obecních úřadů.
Od roku 1880 byl majitelem buckého hospodářského statku trutnovský továrník Jan Faltis.
Marie Faltisová se provdala za hraběte Dominika z Hardeggu. Její dcera provdaná za hraběte de Chamaré prodává starobucké panství firmě Gläser.
Od roku 1913 vlastní panství princ Alexander Croy s chotí Mathildou, který zde zůstává i po 1. světové válce.
Obyvatelstvo bylo až do roku 1945 po několik století převážně německé národnosti. Zdrojem obživy bylo hlavně zemědělství. Velký počet obyvatel byl během léta činný v širokém okolí jako zedníci, tesaři a nádeníci. V zimním období bylo provozováno domácí tkalcovství.
V 19. a začátkem 20. století byly obci 3 mlýny, pivovar, lihovar, pila se šindelnou, bavlnářská manufaktura, sekernický závod a pazderna. Výčepních koncesí bylo 14.
