Historie obce Veselá
Název obce nalézáme v archiváliích ve tvaru Wessela (1407, 1718), Wesela, Veselá (1846), Wesela, Veselá (1872), Veselá (1881 a 1924). Původ názvu je odvozen od přídavného jména veselá (aby bylo v osadě vždy veselo, to znamená dobře a úspěšně).
Stopy nejstaršího osídlení jsou z pozdního neolitu (kamenné nástroje) a z eneolitu (pazourková sekera).
Veselá se poprvé připomíná r. 1407 jako příslušenství panství lukovského. Od Lukova byla odtržena s Klečůvkou roku 1710 a zůstala součástí klečůvského statku. Správní reformou v r. 1850 byla zrušena patrimoniální správa a obec Veselá spadala k soudnímu okresu Vizovice až do roku 1949.
Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím. Obytná stavení byla většinou z tvrdého materiálu, střecha pokryta slámou nebo šindelem. Obytné stavení mělo jednu nebo dvě světnice, kuchyň, komoru, sklep. Hospodářství tvořily stáje pro koně, krávy a vepře, malý obilný špýchar (dřevěný) a stodola, většinou také dřevěná.
Veselá byla přifařena do Hvozdné, kam příslušelo 25 čísel, zbytek příslušel do Slušovic. V roce 1900 se Veselá pokusila o přifaření celé obce do Slušovic, hvozdenská farnost však nesouhlasila a obec zůstala i nadále rozdělena do Hvozdné a Slušovic. Záležitost se vyřešila až v roce 1925. Obec byla vyfařena z Hvozdné a přefařana do Slušovic. V roce 1913 byla na Veselé postavena kaple pro poměrně nepravidelné bohoslužby.
Škola je ve Veselé od roku 1878.
Prudký rozmach nastal v obci ve třicátých letech minulého století v souvislosti s rozvojem firmy Baťa ve Zlíně - více než šestina obyvatel Veselé byla u Bati zaměstnána.
