Památky a zajímavosti Frýdštejn
Zřícenina hradu Frýdštejn je jedním ze tří hradů jablonneckého okresu. Dobu založení přesně neznáme. Nevíme ani přesně, kdy bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Víme však, že bylo majetkem Markvaticů. V roce 1363 jsou zmiňováni páni z Dražic a o 13 let později (v r. 1376) Jan z Bibrštejna a tak je domněnka, že vznik Frýdštejna je spojen právě s rodem Bibrštejnů.
První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna.
Na přelomu 14. a 15. stol. byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic, ale již v roce 1409 byl majitelem frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. Byl katolíkem a proto v srpnu 1432 obléhali hrad husité pod vedením Oty z Lozy a Jana Čapka ze Sán. Bohuš z Kováně však učinil s husity dohodu, že proti husitům nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce přestoupil ke kališníkům.
V roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v roce 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Haznburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1540 koupili hrad a panství Vartenberkové. Majiteli byli však jen krátce, neboť Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 47 ztratil své statky včetně Frýdštejna. Posledním majitelem Frýdštejna byl Jan z Oprštorfu, který jej koupil spolu s Českým Dubem od krále v roce 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce Frýdštejna, ať již jako panství, tak i jako strážního hradu.
Když Oprštorfové v roce 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný.
Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Hokovicům, tak zejména do údolí Jizery, kudy vedla stará cesta z Turnova k severu a procházela vískou Frýdštejnem původně nazývanou Zásada, v níž býval poplužní dvůr, zajišťující základní obživu obyvatelům hradu.
Na hradě byla natočena pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Tajemství hradu v Karpatech.
Rozhledna Kopanina
Jedním z nejznámějších vyhlídkových cílů v okolí Malé Skály je rozhledna na Kopanině. Stojí na samé hranici mezi Českým rájem a Jizerskými horami.
Rozhlednu na Kopanině postavil v letech 1893-94 turnovský odbor KČT podle projektu ing. Františka Duba. Její slavnostní otevření se konalo v neděli 3. června 1894 za velké účasti stovek pozvaných hostů, mezi nimiž nechyběla ani delegace z pražského ústředí Klubu. Původně byla 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.
Rozhledna je nyní ve správě obecního úřadu ve Frýdštejně. Přístup je možný po vyzvednutí klíče v jednom z nedalekých stavení.
