Památky a zajímavosti Sázava
Dominantou města je kulturní památka Sázavský klášter, později přestavěný na zámek, který leží nad řekou Sázava. Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a svatý Prokop, tehdy poustevník, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop (za svatého prohlášen v roce 1204) se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici. Hovoří o něm latinská legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury. Významnou roli hrály styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí.
Podle legendy, která hovoří o založení kláštera na Sázavě, Prokop nabídl knížeti Oldřichovi vodu, která se proměnila ve víno. Za tento čin pomohl kníže Prokopovi založit tento klášter.
V jedenáctém století byl klášter středem staroslověnské liturgie, ale již v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté předán latinským benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie.
Do dneška se zachovaly pouze základy, nynější stavba pochází ze 14. století a přestavěny v době baroka.
Husitské války přerušily rozvoj kláštera. Z této doby zůstal dodnes nedokončený chrám svatého Prokopa - v současnosti využívan k bohoslužebným účelům Církví československou husitskou.
Mezi nejvzácnější prvky uvnitř kláštera patří gotické fresky mariánského cyklu a hlavně unikátní Sázavská madona, která jako patrně jediná na světě trestá malého Ježíše.
Malá zajímavost na konec: Na třech stranách dodnes fungující zvonice je jedna cihla s vytesanou hvězdou. Kdo najde všechny tři, tomu se prý splní přání.
V 18. století došlo ke zrušení kláštera a přestavbě na zámek. Klášter benediktinů, nyní basiliánů u kostela sv. Prokopa udržoval staroslověnskou liturgii. Basiliáni přišli roku 2000 a již po roce měl konvent jedenáct noviců.
