Historie obce Střítež nad Bečvou
Původní název Strites (1389) se ustálil na současném Střítež nad Bečvou. V pečetidle z r. 1731 je znázorněna radlice a pod ní rostlina. Obecní znak z r. 2000 má v modrém štítě dvě stříbrná vlnitá břevna provázena třemi stvoly rákosu, dole je stříbrná radlice.
Nejstarší zpráva o Stříteži pochází z r. 1368, kdy byla ves majetkem olomouckého biskupství a později přešla do vlastnictví meziříčsko-rožnovského panství. Nejstarší písemná zmínka o Stříteži pochází z r. 1376.
Obec až do zániku feudalismu náležela k rožnovskému panství, pak byla součástí okresu Valašské Meziříčí, po roce 1960 okresu Vsetín. Počátkem roku 1985 byla Střítež nad Bečvou připojena k obci Zašová jako její místní část, od konce roku 1990 je opět samostatnou obcí.
V roce 1636 ves čítala 36 domů. V letech 1777-1781 se zúčastnili zdejší poddaní předtolerančního hnutí evangelíků a na podnět falešného tolerančního patentu se přihlásilo 99 rodin "k bludům".
Škola ve Stříteži nad Bečvou byla založena v roce 1834, v roce 1986 byla zrušena a dnes je v obci pouze mateřská škola. Školáci ze Stříteže chodí do základních škol v Zašové a ve Vidči.
Významnými rodáky jsou autor „Knihy o Stříteži“ František Dobeš (1895-1975) a kronikář Jan Dobeš (1826-1898).
Střítež je odedávna zemědělskou obcí. Zdejší pokrokoví sedláci prosluli zvláště pěstováním travních semen. Střítež byla také známa výrobou vlněných dřevařských rukavic, košíkářstvím a pletením rákosových sedadel. Na počátku čtyřicátých let založil podnikatel Antonín Trčka továrnu na výrobu koženého zboží, kde našlo práci téměř 100 dělníků. V roce 1948 byla továrna znárodněna a zanikla.
V roce 1892 byla zřízena na trati Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm vlaková zastávka Střítež nad Bečvou.
