Historie obce Horní Lideč
Za první písemnou zmínku o obci je pokládána zakládací listina cisterciánského kláštera ve Vizovicích z 20. srpna 1261. Po roce 1335 patřila obec k lénu pulčínskému, ale v 16. století byla Horní Lideč připojena k panství brumovskému.
Život obyvatel obce na pomezí Moravy a Uher byl vystaven stálým nebezpečím. V 16. století trpěla pohraničními spory se sousedním uherským panstvím Povážská Bystrica a Lednica, počátkem 17. století vpádem Bočkajových vzbouřenců. Za třicetileté války táhla obcí švédská vojska, událost připomíná nález švédských mincí z roku 1634. Při tatarsko-tureckém vpádu roku 1663 byla celá vesnice vypálena a její obyvatelé pobiti nebo odvlečeni. O 20 let později zažila pustošivý vpád povstalců Tökölyho a obdobná situace se opakovala v letech 1704-1708 za Rakocziho povstání.
Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství, základy průmyslu vznikly až v polovině 19. století. Byla postavena parní pila (1852) a mlýn (1848). V letech 1862-1882 měla v obci svou filiálku továrna na nábytek z ohýbaného dřeva, která zaměstnávala až 150 osob. Význam obce vzrostl po vybudování dráhy Vsetín – Bylnice v letech 1923-1928 a po otevření železniční trati Vsetín – Púchov r. 1937.