Památky a zajímavosti Svitavy
O Svitavách se může hovořit jako o městě s bohatou historií, která se odráží v mnoha památkách. Náměstí, opravené v letech 1993 až 1994, je pýchou města a učebnicí architektury. Duchovní obzor rozšiřovaly církevní chrámy, barokní přestavby zakryly původní románskou či gotickou podobu. Kostely Navštívení Panny Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století.
Dnes může město turistům nabídnout prohlídku pěkně zrekonstruovaného náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice, návštěvu muzea, kde zhlédnou ojedinělou výstavu praček a prací techniky, či stálou výstavu ze života svitavského rodáka Oskara Schindlera, nesoucí název Hledání hvězdy Davidovy-Oskar Schindler-spravedlivý mezi národy.
Městské opevnění byla součást obrany města Svitavy, stejně tak jako některé kostely. Byly postaveny po roce 1389 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Dnes je zachována jen část hradeb s baštou, která je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Při silnici od Moravské Třebové se dochoval židovský hřbitov. Na počest svitavských Židů zde v roce 2003 byl odhalen pomník, připomínající jejich osudy v koncentračních táborech.
Jaké stopy zanechali ve Svitavách starostové
Zajímavou procházku po městě Svitavy slibuje trasa, kterou bychom mohli nazvat „po stopách starostů". Začneme v parku Jana Palacha, na levé straně silnice směrem na Poličku.
Park byl původně soukromou zahradou podnikatele Julia Langera. Pro něho byla mezi lety 1890–1892 postavena vila v historizujícím slohu, považovaná za jednu z nejpůvabnějších staveb ve Svitavách. Rodina Langerova ale ve vile a ve své zahradě nepobyla dlouho, ve třicátých letech 20. století dostihla i svitavského podnikatele hospodářská krize a on byl nucen objekt postoupit svitavské spořitelně. Ta ho brzy pronajala městu, které stavbu po několika letech odkoupilo. Od roku 1945 v Langrově vile sídlil městský národní výbor, později městský úřad, a je i sídlem současného starosty.
Ze zahrady se stal park dr. Edvarda Beneše a byl vděčným cílem procházek veřejnosti. Od roku 1993 nese jméno Jana Palacha. Na přelomu tisíciletí prošel rozsáhlou revitalizací: byly rekonstruovány cesty, jezírko s mostem, byly přidány skulptury a další umělecká díla, prostor se našel pro dětské aktivity a byly vysázeny nové druhy zeleně. Park, i nyní místo pro vycházky a pořádání nejrůznějších akcí, je zároveň arboretem se sedmdesáti druhy stromů a keřů.
Z parku Jana Palacha naše kroky povedou na náměstí. To patří svou délkou (půl kilometru) k nejdelším oboustranně loubeným náměstím. Že měšťanské domy v minulosti vznikaly spíše spontánně, potvrzuje ojedinělá dispozice náměstí. V úzké části stojí budova staré radnice, která coby úřadovna rady města začala sloužit v roce 1538 (do té doby se konšelé a rada scházeli v domech purkmistrů, kvůli rostoucí administrativě a snaze o nezávislost se však město rozhodlo zakoupit dům na náměstí). V roce 1781 se objektu nevyhnul ničivý požár, radnice se šest let opravovala a přibyla k ní radniční věž s hodinami. Jako radnice přestala sloužit ve třicátých letech minulého století.
Od staré radnice se vydáme do dolní části náměstí, odkud je už vidět Budigova vila. V roce 1892 ji postavili coby rodinné sídlo pro starostu, podnikatele a mecenáše Johanna Budiga. Později nechal majitel přistavět ještě dvě křídla. Honosný objekt patřil rodině do roku 1945, kdy jim byl zabaven majetek. O dva roky později bylo ve vile otevřeno městské muzeum. Dnes jsou v celém objektu výstavní sály muzea a galerie. Před vilou na Budigově, později Smetanově náměstí, stála až do roku 1981 socha Mateřské lásky. Při výstavbě silničního průtahu městem byla přemístěna do Palachova parku.
Trasa „po stopách starostů" vám ukáže historické i současné Svitavy a připomene, že k městu na pomezí Čech a Moravy neodmyslitelně patří krásná příroda a udržovaná zeleň.
