Historie obce Stéblová
Historie Stéblové je, stejně jako historie řady vesnic v tomto regionu, úzce spjata s opatovickým klášterem. Ves sama v té době patřila opatovickému klášteru, což dokládá pozdější zástava klášterního zboží Diviši Bořkovi z Miletínka v roce 1436. Stéblová je uváděna jako součást této zástavy. Po zániku opatovického kláštera se vesnice stala součástí kunětickohorského panství a posléze pardubického komorního panství.
Do struktury obce výraznou měrou zasáhla vlna rybníkářské aktivity v polovině 16. století. Při stavbě velkého rybníka jménem Oplatil bylo poblíž dnešní Stéblové zatopeno několik vesnic. Rybník zaplavil i pozemky Ždánic a Srchu a zatopil i místo, kde ležela samotná ves Stéblová. Většina stéblovských polí však zůstala mimo rybniční dno, proto tehdejší vrchnost přistoupila k přenesení osídlení do příhodnějšího místa. V roce 1549 dali synové Jana z Pernštejna ves Stéblovou znovu vystavět těsně pod jihovýchodním okrajem boční hráze rybníka Oplatil.
