Historie obce Jehnědí
Podle historiků dal jméno vsi převládající lesní porost, jak to bylo běžné u mnoha osad vzniklých ve 12. až 14. století. V tomto případě bílý topol, staročesky nazývaný jahněda. Jahnedie potom znamenalo místo, kde tyto stromy rostly. Spojování názvu vsi se slovem jehně nemá sice historické opodstatnění, ale lidový výklad se v pozdější době uplatňuje i ve znaku obce. Obecně se traduje, že se obec nacházela u významné obchodní stezky, kde podle lidového vyprávění z povozu vypadlo malé jehně, přepravované na trh. Další verze vychází z údajně dobrých podmínek a výsledků chovů jehňat v obci. První písemná zvěst o Jehnědí pochází z roku 1292. Tehdy určil král Václav II., pro nově založený klášter ve Zbraslavi, krajinu kolem řeky Orlice u Ústí, České Třebové, Chocně a Sloupnice. Krajina to byla tehdy již úplně zalidněná. Osazení proběhlo ve druhé půlce 12. století. Již v roce 1199 stál kostel Svatý Jiří ve Lhotě prostřední, čili nyní ve Svatém Jiří. Hlavní osídlení se dělo od Kojaty z rodu pánů Hrabišiců. Kojata byl asi vojenským velitelem Trstenické stezky. Roku 1226 odkázal osobním a krevním přátelům svůj podíl na kolonizaci královského lesa u poříčí Orlice. Roku 1292 se nacházel v Jehnědí ústřední královský dvůr, ke kterému patřily správou a hospodářstvím osady Jehnědí, Kosořín, Loučky, Záleš, Džbánov, Oucmanice, Jiří, zaniklá ves Štítka, Sudislav, Voděrady, Vlčkov, Sloupnice Dolní, Sloupnice Horní a Šůrová, zaniklá ves v místě Šuráňkova kopce. Bylo tedy Jehnědí v roce 1292 jakýmsi okresním městem čtrnácti královských osad. Hospodářství a správu lidu obstarával královský vladař. Každý, kdo zavítal na společenské akce do zdejší sokolovny, musí obdivovat nově nainstalovanou historickou oponu s panoramatem Karlova mostu a Hradčan, jež pochází z dvacátých let 20. století. Zachovalá opona byla nalezena na půdě sokolovny, kde ležela spolu s dalšími památkami na jehnědská divadla.
