Památky a zajímavosti Bystré
V krásné obřadní síni se odehrávají všechny důležité události města jako vítání nových občánků do života, uzavírání manželství, vítání hostů partnerských obcí a svých rodáků. První radní dům stavěli purkmistr a konšelé v roce 1560. Tento dům byl z části zděný a z části dřevěný a jeho součást tvořila také městská šatlava.
Kostel sv. Jana Křtitele v Bystrém je údajně nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské u nás. Původní stavba pocházela asi z 12. století a prošla několika změnami, z nichž velmi významná byla oprava v roce 1601, kterou nechal provést tehdejší majitel zámku, Jan Bezdružický z Kolovrat.
Bysterský zámek se v 16. století stal majetkem Jana Bezdružického z Kolovrat, který v letech 1586 až 1590 nechal přebudovat tvrz na renesanční zámek s věží, portály a sgrafity. V roce 1978 zámek dvakrát vyhořel a poté byl zrekonstruován do nynější podoby. Součástí areálu je i veřejnosti přístupný anglický park, který kromě zeleně zdobí i díla řezbářů. Zámek dnes slouží jako Ústav sociální péče, dále zde má sídlo Základní škola speciální Bystré a Speciálně pedagogické centrum při Základní škole speciální.
Minimuzeum s expozicí ruční obuvnické výroby, Brtounova chalupa, je jedno z nejstarších dřevěných stavení Na Podměstí č. 137 s letopočtem 1723.
K významným rodákům patří Vincenc Vedřel, kronikář a písmák, Hynek Macků, purkmistr a poslanec sněmu Království českého, František Elčkner, kronikář a písmák, František Antonín Mensi, hudební skladatel, a Antonín Pruška, sochař.
V Bystrém tvořili Jaroslav Vrchlický (Zaváté stezky), Tereza Nováková (Na Librově gruntě) a režisér Vojtěch Jasný (Všichni dobří rodáci 1967, Návrat ztraceného ráje 1999).
