Historie obce Pustá Polom
Roku 1238 moravský markrabě Přemysl Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.
Název "Polom" upomíná na její vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a zpustlá, odtud pak přívlastek "Pustá".
Nově byla osídlena až ve druhé polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se vyskytuje nejdříve název Polom, pak Pustá Polom nebo Wust Pohlom, ves byla ale vždy česká.
O existenci kostela sv. Martina máme jistotu z roku 1276. Kostel v Pusté Polomi představoval církevní správu pro značně široké okolí.
V držení kláštera Hradisko zůstala Pustá Polom až do roku 1440. Od tohoto roku vlastnili obec nepravidelně páni z Kravař a Raduně.
V roce 1692 Pustá Polom s tvrzí, dvěma dvory, pivovarem, mlýny a pilou koupil majitel kyjovického panství, Karl Frydrych Kalkreuter za 9 000 zlatých na hotovosti. Kyjovický zámek se stal od roku 1780 sídlem vrchnostenského úřadu.
Dcera Quida Kalkreutera Terezie, se provdala za hraběte Teodora Falkenhaina z Glošku, kyjovické panství i s Pustou Polomi přešlo na tento rod.
Od roku 1887 byli vlastníky Stollbergové. Od roku 1906 až do znárodnění v roce 1945 pak říšský hrabě Friedrich Stollberg-Stollberg.
Pustá Polom zažila nebývalý hospodářský a kulturní úpadek, hladomory a epidemie v letech třicetileté války 1618-1648. V roce 1629 měla Pustá Polom 48 poddanských usedlostí, dohromady s panským dvorem 112 koní, 133 ks hovězího dobytka a 1182 ks ovcí. Roku 1643, tedy za necelých 15 let ničivých následků třicetileté války poklesl v Pusté Polomi počet rolníků na 14, počet koní na 7 a počet hovězího dobytka na 15 ks. Někdejší početný chov ovcí úplně zanikl.
Popis panského dvora, jeho hospodářství a výnosů z roku 1661 dokládá že po třinácti letech byl dřívější pořádek téměř obnoven. Na panských polích bylo zavedeno trojstranné hospodářství. Do třech rybníků se nasazovalo 24 kop ryb.
V lesích byl dostatek dříví na stavební řezivo a šindel, na otop, na prodej a na zhotovení nářadí. Byl dostatek žaludů pro krmení vepřů. Je tu i zmínka, že byl dostatek velkého a malého ptactva, kvíčal, koroptví, jeřábků a tetřívků a jelení, srnčí a černé zvěře, vlků, lišek, kun, divokých koček a zajíců, jež je však nutno hájit.
Při kostele byla zvonice s velkým, středním a malým zvonem k faře příslušely vsi Hlubočec, Jakubčovice, Podvihov, Budišovice a Těškovice.
Urbáře dokumentují, že počet usedlostí dále vzrostl. Pustá Polom se stala již v 18. století největší a nejvýznamnější vesnicí kyjovického panství s farou a školou.
V roce 1777 byla při farním kostele sv. Martina vybudována nová farní budova a v roce 1803 byl postaven na místě starého nákladem 7 350 zlatých v klasicistním slohu současný farní kostel. V revolučním roce 1848 byla vedle zrušení feudálních povinností Pusté Polomi, přiznána obecní samospráva. V letech 1849-1918 ji reprezentovalo obecní zastupitelstvo, volené podle zámožnosti občanů ve 3 sborech. Nejchudším obyvatelům a všem ženám bylo volební právo upřeno.
Drobná a zaostalá zemědělská výroba a drobné řemeslo nebyly s to zajistit základní životní podmínky rychle rostoucího vesnického obyvatelstva. Jeho stále větší počet byl nucen odcházet za prací do okolních měst a obcí. Nejčastěji do služeb k velkým sedlákům, do továren ve městech, ale hlavně do ostravských šachet a Vítkovických železáren, kde se někteří trvale usadili. Přestože většina z nich zůstala nadále věrná svému rodišti a rodinným vztahům, měnilo se poměrně rychle sociální složení vesnice, neboť stále větší počet obyvatel tvořili dělníci a zaměstnanci.
K pozoruhodným jevům patří rozvoj českého společenského a kulturního života a spolkové činnosti:
· 1876 - v obci vznikl spolek vysloužilých vojínů
· 1882 vznikl sportovní spolek zájemců o bruslení
· 1883 vznikl tzv. kostelní konkurenční spolek
· 1889 90 založení dobrovolného hasičského sboru
· 1899 založeno tzv. hospodářské společenstvo
· 1902 založen včelařský spolek pro vévodství slezské se sídlem v Pusté Polomi
· 1911 založena místní skupina Sdružení venkovské omladiny na Moravě a ve Slezsku
V posledních desetiletích 19. století a v posledních letech rakousko-uherské monarchie nastal v Pusté Polomi vzestup českého národního uvědomění, který se projevil v rozvoji kulturního života, ochotnického divadla a v činnosti pěvecké a hudební, jež přispívaly k celkovému vzestupu kulturnosti.
Obecní zastupitelstvo bylo dvanáctičlenné. V jeho čele stál představený (starosta), dále je tvořili 2 radní a 9 tzv. výborů. Jeho schůzí se účastnil pravidelně zástupce velkostatku, jímž býval zpravidla nadlesní kyjovického panství. Členy zastupitelstva bylo v té době 5 sedláků, 5 zahradníků, farář a hostinský.
Z nejdůležitějších stavebních a zvelebovacích akcí v té době nutno jmenovat:
· 1882 opravy obecních cest
· 1894 stavba nové dvoutřídní školní budovy
· 1890-1905 obec zřídila v pazderně (sušírně) byty pro obecní chudé
· 1899-1900 vybudována silnice do Budišovic a obecní studna
· 1907 byl zřízen na pustopolomské poště obecní telefon
· 1908 jedinou úřední řečí pro Pustou Polom je řeč česká
· 1910 zřízena ordinace obvodního lékaře s domácí lékárnou.
· 1911 nová obecní budova pro účely obecní kanceláře, dva učitelské byty a nová hasičská zbrojnice.
Těžce zasáhla do života Pusté Polomi první světová válka, povolání desítek mužů do vojenské služby v rakousko-uherské armádě, z níž se mnozí již nevrátili.
Již v prvních válečných letech se začal projevovat citelný nedostatek životních potřeb, hlavně potravin, který přerůstal v hlad a bídu. Pamětník Richard Stoniš uvádí, že chleba se v té době pekl i z kaštanů a žaludů, drobil se a byl hořký.
Po vzniku a vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 se konaly obecní volby v roce 1920. Obecní zastupitelstvo bylo osmnáctičlenné a prvním starostou v osvobozeném státě byl zvolen Josef Kudela.
Na politický život v obci měly v průběhu první republiky největší vliv sociálně demokratická strana, československá strana lidová a postupně také strana živnostenská a republikánská. Z ostatních organizací a spolků to byly Dělnická tělocvičná jednota, Sokol, Jednota československého Orla, Ochotnický spolek Havlíček, místní družina československých katolických zemědělců a malorolníků atd.
Zvelebování obce probíhalo opravami a výstavbou silnic, údržbou obecního majetku, elektrifikací (1930), zřízením 5. třídy národní školy a úsilím o zřízení pokračovacího školství.
Finanční situace obce a značného počtu jejího obyvatelstva se silně zhoršila v době velké hospodářské krize 1929-1933. Počet nezaměstnaných v roce 1932 stoupl v obci na 86. Pro zmírnění nezaměstnanosti byly zahájeny obecní práce, hlavně při stavbě silnic. Starosta obce dokonce povolil žebrání těm nejnuznějším na základě potvrzené legitimace.
V průběhu první republiky měla obec 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 hostince, fakticky všechny potřebné živnosti, od 30. let také pravidelné autobusové linky na Ostravu, zubní ambulanci, spolkový lihovar a další.
Slibně se rozvíjel politický, společenský a kulturní život obce, byl však násilně přerušen po dvaceti letech národní svobody okupací. Pustá Polom byla Němci okupována již 10. října 1938. Poté byla zakázána činnost českých politických stran, organizací a spolků a rozpuštěno obecní zastupitelstvo.
Do čela obce byl dosazen Adam Silbermann, nadlesní velkostatku, který se dvěma tzv. přísedícími a 6 radními, vesměs Němci a zaměstnanci velkostatku, správcem lihovaru a majitelem pily spravoval obec.
V Pusté Polomi byl zřízen také tzv. „úřad amtsleitra", který vykonával dohlížecí, správní a úřední činnost i pro okolní obce. K němu přibyla i německá četnická stanice s obdobnou funkcí.
Pustá Polom byla osvobozena až v posledních dnech války a padlo při něm 18 bojovníků Sovětské armády. Stalo se tak v sobotu 28. dubna 1945.
K významným událostem po osvobození patřilo zřízení měšťanské školy v Pusté Polomi v roce 1945 i pro školní mládež z okolních obcí. Postupně se podařilo obnovit i autobusové linky, které zajistily spojení s tehdejším okresním městem Bílovcem, ale také s Opavou a Ostravou, kam obyvatelé, obce dojížděli za prací a vzděláním.
Pustá Polom v roce 1960, dosud obec okresu Bílovec , byla začleněna do nynějšího okresu Opava. Téměř za 750 let od svého vzniku, v roce 1987 dosáhla počtu 1 346 obyvatel a 408 domů.
Nepřátelský politický systém jediné strany přivedl zemi k ekonomickému krachu a v roce 1989 musel byl nahrazen parlamentní demokracií. Přechod k ní proběhl pokojně. V Pusté Polomi bylo založeno po listopadových událostech Občanské fórum, jež koordinovalo na jaře 1990 účast do té doby politicky diskriminovaných občanů na novém systému obecní samosprávy. V Pusté Polomi proběhly první novodobé demokratické volby v roce 1990.
V období od r. 1989 došlo k obnově demokratických principů v životě i při správě obce. Na cestě k uznání poctivé a odpovědné práci a zaslouženému a nezáviděnému úspěchu, ke svobodě slova, obnově svobody vyznání i úctě k původním tradičním hodnotám však budeme ještě dlouho překonávat důsledky totální nadvlády zvrácené ideologie komunistů.
